Tajné tipy Karla Říhy

Pondělí • 1. 2. 2021

„TAJNÉ“ TIPY KARLA ŘÍHY aneb co, kdy a jak využít v portfoliu listových hnojiv LOVOCHEMIE:

Ještě než se dostaneme k výrobkům Lovochemie a jejich potenciálnímu uplatnění, zeptám se, jak hodnotíš letošní podzim resp. co můžeme očekávat na jaře?

Z údajů serveru Intersucho plyne, že přesto, že se druhá polovina roku jeví jako vlhká až velmi vlhká, je nutné říct, že velmi suchý počátek roku vedl v některých oblastech ke snížení výnosů, zejména obilnin.  Ze třech okresů (Chomutov, Most a Louny) je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 13 okresů hlásí střední poškození porostů suchem se ztrátami mezi 10–30 % na výnosech, 18 okresů čekalo ztráty na výnosech do 10 %. Ke ztrátám však došlo nejen nedostatkem srážek. V červnu se díky srážkám velmi rychle rozvinuly fuzariózy klasů. To se ale dalo očekávat a v době kvetení provést účinné ošetření nejen fungicidy ale i preventivní aplikaci řady fungicidně účinných listových hnojiv. Navíc se opět ukázala jedna z nejopomíjenějších chorob = černání kořenů a pat stébel (Gaeumannomyces graminis), která v letošním roce na řadě lokalit působila nouzové dozrávání (vybělení) klasů a ztrátu výnosu. Ke zvládnutí tohoto problému je vhodné mořit Latitude nebo biologickými přípravky. Účinné jsou i přípravky s obsahující fosfor ve formě PO₃ iontů.

Povrchová vrstva půdy je od října doteď vnímána převážně jako velmi vlhká (cca 55 % hlášení) až vlhká (cca 32 % hlášení). Srážky v září i říjnu zkomplikovaly podzimní práce. Nebylo možné set ani sklízet. Na mnoha místech nedošlo k vysetí ozimých obilnin a ke sklizení řepy či kukuřice.

A jak se vyvíjela situace do Nového roku?

Ozimé řepky:

Vzhledem k vývoji srážek a teplot je vývoj porostů v mnoha regionech nepříznivý. Podobné informace přicházejí i z velké částí Evropy. Prvním problémem je nevyrovnanost porostů nebo jejich slabý vývoj. Díky říjnovému průběhu počasí, začíná prodlužování vzrostných vrcholů, což vede ke snížení mrazuvzdornosti. Předcházet tomu bylo možné jak účinnou morforegulací, tak mimokořenovou podporou tvorby kořenů. A hlavně velké kořeny samy významně morforegulují. V průběhu těchto (ne)zim dochází k nárůstu hmoty řepkových rostlin o 300 % i více! Proto se podzimní doplnění živin a jiná péče vyplatí i při velmi pozdním ošetřování. 

Teď je ale nutné se soustředit na jaro-doplnit listovou výživu fosforem, draslíkem, bórem (1,5 kg P2O5 a cca 0,5 kg B na hektar) a dalšími třemi stopovými prvky Cu, Zn, Mn ( 1-2 litry/ha MIKROKOMPLEXu). Za dobrých světelných podmínek je vhodné přidat 5 až 8 kg/ha močovin. Močovina s bórem a mikroprvky indukuje v listech tvorbu cytokininů, které mají výrazný morforegulační účinek. 

Ozimé obilniny:

Díky vydatným srážkám jsou pšenice a do značné míry i ječmeny vyseté pozdě. I velmi pozdní podzimní výsevek pšenice má ale přirozeně vyšší výnosový potenciál než většina jarních pšenic. Právě u pozdních výsevků lze výrazně zvýšit energii a jistotu vzcházení porostů domořením osiva stimulátory. Podle zatím probíhajících ověřování je k některým mořidlům možné přidávat biologické přípravky. Ty mohou významně změnit kvalitu i množství kořenové hmoty. Podzimní ošetření mimokořenovou výživou vede ke zvýšení odnožování. Mohu konstatovat, že porosty na podzim (i velmi pozdě) ošetřené listovými hnojivy se do jara velmi dobře vyrovnají a založí množství plodných odnoží.

 Vzhledem k vývoji počasí doporučuji jarní ošetření P, K, Mn, Cu, Zn ve stejných dávkách jako u řepky, doplněné o 0,3 až 0,5 l CCC. Tato dávka CCC nezahušťuje ale zesiluje rostliny a jejich kořeny. Ošetření dokáže nejen zvýšit podíl kořenů, ale i zrychlení vývoje rostlin využitím zimní a jarní vody. Tím se ošetřený porost může vyhnout z velké části případnému suchu. Přídavek 5 až 8 kg močoviny funguje stejně jako je popsané výše u řepky.

Je důležité si uvědomit, že mimokořenovou výživou lze i základní výživu P, K a stopovými prvky nahradit pouze jejich pozdně podzimní a nejvíce časně jarní aplikací ve výše uvedených dávkách.

Firmy z pochopitelných důvodů motivují své zákazníky, aby se předzásobili, aby nakoupili ještě před sezonou, co bys jim doporučil a co bys Ty na jejich místě nakoupil?

 Takže s krátkým úvodem PROČ: Vysoký synergický účinek mají i nejlevnější fungicidy spojené s mimokořenovou výživou kapalnou močovinou (do 10 %), ale hlavně s mědí, bórem, manganem s draslíkem a fosforem v dávce 1 až 1,5 kg P/ ha a u obilnin společně s nízkou dávkou CCC.  

Měď při nižších teplotách příznivě ovlivňuje příjem a zpracování dusíku. Spolu s bórem, zinkem a manganem zvyšuje příjem a zpracování veškeré další dostupné výživy z půdy i o desítky procent v krátké době po jejich aplikaci. Současně ovlivňují zdravotní stav rostlin a společně s fosforem a draslíkem zvyšují mrazuvzdornost. Mangan podporuje odnožování obilovin, u řepek tvorbu plodných větví tím, že mírně ovlivňuje apikální dominanci nadzemní části rostliny. Kapalná močovina je přes listy nejrychleji přijatelným dusíkem, který má i silný fyziologický účinek. Udržuje v listech hladinu chlorofylu a tím zvyšuje výkon celého fotosyntetického aparátu. Spolu se stopovými prvky zvyšuje tvorbu cytokininů v listech, což snižuje apikální dominanci nadzemní části a podporuje větvení a odnožování. Současně podporuje nárůst kořenů, ale mírně omezuje jejich větvení, to je důležité zvláště u řepek, kdy podporuje růst kůlového kořene. Hluboko kořenící řepky mají lepší předpoklady zvládat jarní přísušky.

Takže je potřeba se připravit na brzký jarní nástup vegetace a rostlinám dodat rychle fungující výživu: 

Fosfor – optimálně spolu s draslíkem například PK sol nebo LOVOFOS, který obsahuje i další životabudiče . Dusík lze na list dodat nejlépe jako močovinu. Jinou možností je aplikace NP roztoku nebo LOVOHUMINE NP+Zn k podpoře kořenů společně s draslíkem v nejúčinnější formě thiosíranů, které obsahují přípravky LOVOSUR, LOVOHUMINE K a SK sol. Stopové prvky v citrátové formě obsažené v MIKROKOMPLEX Cu,Zn,Mn nejsou citlivé ke kyselé reakci postřikové jíchy, u chelátové formy je potřeba dosáhnout úpravou postřikové jíchy  pH7 například přípravkem LOVOSTABIL. Na řadě lokalit a v suchých podmínkách je obecně rozšířený nedostatek bóru. Jeho nejaktivnější formou je BOROSAN Humine.  I když se ve většině podzimních rozborů ukázal dostatek hořčíku, vím, že u řepek je aplikace MgS solu s hořčíkem a sírou, na jaře velmi důležitá.

No a regenerace porostů „zabrzděnou“ močovinu – na rozdíl oproti příliš brzké aplikaci ledku nevede k příliš rychlému snížení chladuvdornosti. Tím ale také „netrpí“ aplikace LovoCaNu alespoň jako část regenerační dávky dusíku. Správné vyhnojení optimalizuje i využití zimní a jarní vláhy.

Existují naopak hnojiva, která se vyplatí nakoupit až na základě určitých indicií (v určitých situacích)?

 Jde hlavně o jednosložková hnojiva, která je potřeba aplikovat v určitých vývojových fázích a hnojiva určená pro produkční dávku hnojení. Je známo, že dlouhodobý i mírný nedostatek zejména stopových prvků vede k nevratnému poškození fyziologie rostliny. A platí, že humáty, známé a zkoušené už od sedmdesátých let minulého století, regulují příjem a transport živin uvnitř rostlin. Spolu s jinými hnojivy umožňují změnu směrování produktů fotosyntézy do různých orgánů rostliny. Tím mění i morfologické znaky rostliny – množství i tvar kořenů, ukládání asimilátů do částí rostliny nebo do plodů. Výnos je ovlivňován rychlostí nárůstu organické hmoty a optimálním rozvojem jednotlivých orgánů - kořenů, stonků a stébel a květních základů a tím i reakci na chladovou periodu, sucho, přehřívání a podobně.

ZINKOSOL Forte, KUPROSOL, FEROSOL, MOLYSOL a SELENOL jednoznačně patří do fáze prodlužování a maximálního nárůstu jakékoliv plodiny. V té době se totiž vyvíjejí základy semen a pylu a optimalizují se výnosotvorné prvky. Zlepšení tvorby cytokokininů i přítomnost některých stopových prvků (Cu, Zn, Se, ...) zlepšuje zdravotní stav rostlin.

MANGAN Forte patří do nejintenzivnějších fází růstu a tvorby výnosotvorných prvků. Zefektivní výrazně využití dusíku a síry. Je důležitý hlavně v roce hnojení organickými hnojivy, krátce po aplikaci vápenatého hnojení a obecně pro brambory, cukrovku, hrách, kukuřici a slunečnici.

BOROSAN Forte je vhodné aplikovat v malých dávkách do každého vstupu aplikací vodní jíchy na rostliny. Bór má nízkou pohyblivost ze starších do nových částí rostliny. Za sucha je z půdy velmi těžko přijatelný.

LOVOHUMINE N a FERTIGREEN Kombi NPK 7-7-5 aplikujeme do fází intenzivního růstu a vývoje již založených rozmnožovacích orgánů. K tomu je potřeba dodávat i aktivní formu draslíku – thiosírany pro správné ukládání asimilátů i udržení zdravotního stavu s doplněním mikroprvků MIKROKOMPLEX Cu, Mn, Zn.

Mezi 5 nejprodávanějších listových hnojiv dlouhodobě patří oba BOROSANY, MIKROKOMPLEX Cu-Mn-Zn, FERTIGREEN kombi a ZINKOSOL Forte. Proč zrovna tyto přípravky a jsou další kandidáti na TOP 5?

 Omlouvám se – zavedu jiný pojem – TOP 12. Zajímavé je zjištění, že zvýšení mrazuvzdornosti u obilnin ovlivňuje nejenom obsah P, K a B, Cu, Mn a Zn ale také například koncentrace cukru v odnožovacím uzlu pšenice. Z tohoto pohledu se jeví jako velmi zajímavým moment, kdy agronom k bóru a/nebo stopovým prvkům se 2 až 3 litry PK listové výživy přidá cca 3 kg cukru/ha. Fosfor se stopovými prvky a s cukrem jsou vždy silnou kombinací, která výborně pracuje nejenom na podzim ale hlavně na jaře a dokáže pozitivně ovlivnit vývoj generativních orgánů v nepříznivých podmínkách tím, že posílí práci s energetickými rezervami rostliny. 

Například MIKROKOMPLEX Cu-Mn-Zn, se pro mne i řadu agronomů, stal měřítkem potřebné jednorázové dávky POTŘEBNÝCH mikroprvků na hektar. Jeho aplikace vždy vede k zintenzivnění příjmu všech ostatních prvků z půdní zásoby, již jsem konstatoval, že až o desítky procent oproti neošetřené části porostu. 

ZINKOSOL Forte je svým složením, citrát zinku a sloučeniny síry, optimálně přijatelným zdrojem tohoto prvku. Je třeba ho aplikovat vždy, když dochází k vývoji rozmnožovacích orgánů. To je ale podstatně dříve než většina agronomů uvažuje.

FERTIGREEN Kombi je z tohoto ohledu opravdu optimalizovaným kombinovaným plným hnojivem.

BOROSANY Forte a Humine jsou důležité kupodivu i v obilninách i dalších plodinách prakticky bez výjimky.

Z hlediska toho, co jsem odpověděl už dříve, se nejen do jarního ošetření do té TOP dvanáctky musí zařadit PK nebo NP sol, MgS sol a hlavně hnojiva s thiosíranovou formou draslíku. 

Z hlediska lidské výživy je velmi důležitý SELENOL. Je nutné připomenout, že v Evropě je v půdě velký nedostatek selenu. Selen je jeden z nejaktivnějších antioxidantů, jeho vliv na rostliny je podobný síře. V optimální formě pro živočichy je ukládán obilninami. Ovlivňuje nejen příjem dusíku z půdy, ale u živočichů je nutný pro dobrý průběh organogeneze potomků, funkci svalů (lokální myopatii a svalovou dystrofii), kvalitu rozmnožovacích buněk rostlin i živočichů. Tvoří např. selenomethionin..

Takže cca 12 hnojiv.

V posledních letech zažívá renesanci prodej hnojiva SK sol, velmi dobře se ujaly i novinky na podobné bázi LOVOHUMINE K A PŘEDEVŠÍM LOVOSUR. Čím si to vysvětluješ?

 Podstatou je jejich základ – thiosíranová složka. Ta je nejenom extrémně rychle přijatelnou formou draslíku, ale také má jiné velmi zajímavé účinky. Je nejrychlejší formou výživy draslíkem. Umí obklopit některé kovové stopové prvky a umožnit jejich velmi rychlý transport do všech částí rostlin (v osmdesátých letech minulého století jsme s prof. Rudnickým z Polska patentovali thiosíranový komplex stříbra umožňující využití vlastností stříbra v celé rostlině). Rozkladem thiosíranové molekuly na povrchu uvolněná síra (ve „stavu zrodu“?) má účinek proti klíčení houbových spór, růstu mycelia hub a modifikuje prostředí ve prospěch „vhodných“ mikroorganizmů. Dalším extrémně důležitým faktem je významné omezování roztočů a svilušek v kukuřici, slunečnici a jiných plodinách bez nutnosti používat specifické pesticidy.

LOVOSUR s převahou síry, je potřebný hlavně pro ozimou řepku, pšenici a ječmen, z jařin i brambory, cukrovku, ječmen a kukuřici. SK sol je důležitý pro rostliny náročné v druhé fázi vegetace na draslík, tedy cukrovou řepu, ozimou řepku.

A jestliže „někdo“ k tomu navíc dodá „nějaký humát“, nebo jinou povrchově účinnou látku, pak je to ještě výraznější. Prostě podobných forem hnojiv s tolika účinky je jen málo.

Poměrně časté dilema je zda BOROSAN „klasický“ (Forte) nebo s humátem (Humine) jak bys tento oříšek rozlouskl Ty? A popřípadě který z nich, kde a kam?

BOROSAN Forte – zajišťuje postupnou dodávku bóru. Je součástí podzimního ošetření a průběžného dodávání bóru při normálním průběhu vegetace. Je vhodné ho používat často, nejlépe do každého vstupu na listy. Pozor prosím na změnu pH postřikové jíchy – jednorázovou dávkou BOROSANU, tomu přizpůsobit pro zamezení snížení příjmu hlavně stopových prvků ve vysokém pH postřikového roztoku. Je vhodný k vícenásobné aplikaci jak na podzim, tak na jaře nebo v průběhu vegetace.

BOROSAN Humine-humínové látky kromě rychlosti příjmu dodaného bóru a jiných živin současně ovlivňují též jejich využití. Zlepšují účinnost fotosyntézy hlavně při nižší intenzitě světla, čímž napomáhají k vyrovnané energetické bilanci v rostlinách. Humát také poněkud zvyšuje transportabilitu bóru v rostlině, proto jsou reálné i vyšší jednorázové dávky

Takže „Humine“ patří do porostů, které mají aktuální silný nedostatek bóru nebo do silně náročných plodin v jejich krizových obdobích, hlavně v časně jarním období nebo v období sucha, slunečního úpalu nebo naopak mokra atp.

Jaká je podle tebe budoucnost listových hnojiv z pohledu sortimentu, doplňkových látek, apod.  „Zelené tlaky“ jsou v Evropě stále citelnější, mohou zde nějak pomoci listová hnojiva?

Mimokořenová výživa se v současné Evropě („zelený úděl“ a úbytek pesticidů bez alikvótní náhrady) ukazuje jako nutná součást průběžné agrotechniky. Kdysi v sedmdesátých letech jsme aplikaci třeba kapalného Wuxalu ověřili jako zlepšující účinek a omezení negativního dopadu insekticidů a fungicidů, jako „třešinku na dortu“. 

Použití listových hnojiv má svoje opodstatnění v různých vývojových fázích polních plodin, zejména při zajištění výživy mikroelementy. Listová hnojiva sice mohou nahradit základní hnojení jen ve dvou vývojových fázích plodin, ale jejich úkolem je v rámci možností optimalizovat tvorbu a rozvoj kořenů, odnoží, stonků, kvality pylu i blizny ke zlepšení prorůstání pylové láčky do semeníku, zvýšení „nasávací schopnosti živin“ do plodů a semen. Nejhorší je to, že se nesmí v oficiálních zdrojích psát o fungicidní účinnosti hnojiv, prý by musela být registrována jako fungicidy. Proto jenom konstatuju že: Významným vedlejším účinkem je omezení rozvoje chorob v průběhu vegetace, umožňují omezit použití pesticidů. Takže „umí“ zvyšovat výnos i jeho kvalitu i o desítky procent!

Proto je nutné, aby agronomové zařadili mimokořenovou výživu do správných termínů a dávek společně s pesticidy jako integrovanou ochranu. 

Jenom prosím pozor na příliš „násobné“ kombinace hlavně pesticidů (herbicid + fungicid + insekticid + růstový regulátor + …). Řada vědeckých pracovníků upozorňuje, že více než 3 pesticidy, navíc zřejmě doplněné o další „účastníky“, vedou k od nezjistitelného poškození fyziologie až k tragickým dopadům na stav porostu. Ovšem v případě mimokořenové výživy v rozumných koncentracích výsledného roztoku a promyšleného mixu živin to téměř nehrozí!

TankMix – méně je někdy více, ale času také není na zbyt – jak se s tímto poprat co s čím míchat, resp. spíše co nemíchat, vyplatí se sólo aplikace LH (kdy, jakých)?

 Méně je většinou(!) více a jak mísit? Ve většině aplikací jsou rozhodující i vlastnosti vody používané jako nosného média. I u doporučených kombinací je potřeba si směs dopředu namodelovat v litrovém až pětilitrovém množství. Po namíchání nechat nejméně 3 hodiny stát ve venkovních podmínkách. Při vysrážení některou z komponent vynechat.

Vždy může být problém míchání hlavně vápenatých hnojiv s fosforečnými a opačně fosforečných se silně zásaditými hnojivy ve spojení s kvalitou aplikační vody. Dalším úhelným faktem je pH hnojiva – nemíchat silně kyselá a silně zásaditá hnojiva. Vše je nutno s vaší vodou odzkoušet v malém množství předem.

 

Úskalí aplikace listových hnojiv – na co si dát pozor, kde / v čem se nejčastěji dělají chyby?

 Zcela jistě neplatí heslo „čím více tím lépe“! Lépe je uvažovat „čím častěji a cíleněji, tím lépe“!!