Stav ozimů na jaře 2019 a „co s tím“

Úterý • 16. 4. 2019

V předjarním a jarním období roku 2019 jsme uspořádali ve spolupráci s externími odborníky cyklus dvanácti polních vycházek, který obsáhnul většinu typických oblastí České republiky. Na každé lokalitě jsme individuálně vyhodnotili několik vybraných porostů jak na výživný stav (ARR), tak na množství minerálního dusíku v půdě (N-min).

Přesto, že jsme šli do nového roku s poměrně vysokými zásobami N-min, v průběhu ledna a února však došlo na většině lokalit k poklesu jeho hladiny na téměř normální úroveň. Pouze na vysloveně těžkých půdách a za nedostatku srážek byly zásoby v půdě vyšší. Zejména řepky dusík intenzivně čerpaly a doháněly zpoždění ve vývoji porostů, které bylo způsobeno pomalým vzcházením způsobeným podzimním suchem. Výsledkem specifického suchého počasí byl průnik kořenů do spodních vrstev půdy. Při jarních inventarizacích byly proto kořeny na první pohled menší než v jiných letech, zato však delší a méně větvené. To odpovídá právě přítomnosti nitrátové formy dusíku, která se postupně přesouvala do nižších vrstev půdy, kde bylo současně více dostupné vody. Takovéto porosty pak budou mít větší šanci při další vlně sucha, která odčerpává díky vysokým teplotám vodu z povrchových vrstev půdy v současném období. Ve vlhčích oblastech jsme viděli velmi dobře odnožené až přehuštěné porosty. V tomto směru hrál významnou úlohu výsevek – a to zejména u hybridních odrůd. V takových porostech je nutné soustředit pozornost na zdravotní stav zejména vzhledem k houbovým chorobám. Zde hraje důležitou úlohu aplikace nejen fungicidů ale i mikroelementů. V odzkoušených technologiích máme velmi dobré výsledky s aplikací PK solu jako základního ošetření porostů po zimě, mědi (KUPROSOL) zinku (ZINKOSOL Forte, LOVOHUMINE NP+Zn) a manganu (MANGAN Forte). Všechny tři prvky obsahuje MIKROKOMPLEX Cu-Mn-Zn. Pro ošetření řepky ozimé se velmi osvědčily oba BOROSANY (Forte a Humine) a novinka LOVOFOS. Dostatek draslíku a mikroprvků zlepšuje vodní režim rostlin a využití dodaného dusíku. Proti rozvíjejícím se prvním fázím chorob je účinná aplikace thiosíranové formy síry, která je obsažena v přípravcích SK sol, LOVOHUMINE K a v aktuální novince LOVOSUR. Tyto přípravky jsou schopny potlačit nejen výskyt některých chorob ale i škůdců (roztoči). Významným prvkem, který byl v řadě porostů vysoce deficitní, je vápník. Vápnění bylo provedeno pouze na  několika navštívených porostech. V dalším průběhu vegetace období bude zapotřebí sledovat výživný a zdravotní stav a případný deficit doplnit společně s dusíkem přípravkem LovoCaN T, který je možno použít přímo do kvetoucí řepky s významným pozitivním vlivem na výnos. Výhodný je tento zásah v suchých oblastech nebo při aktuálním nedostatku vody v půdě. O výživě, ochraně porostů i agrotechnice padlo na polních vycházkách mnoho informací. Aktivní byla role poradců společnosti OSEVA, a.s., kteří  znalostí konkrétních podmínek doporučili vhodné přípravky a technologie. Pokud účastníkům některá z informací unikla nebo byla méně srozumitelná, mohou se obrátit na nově vytvořené webové stránky www.mojehnojiva.cz , které se budou soustředit na jednotlivá hnojiva, technologie jejich použití, výsledky pokusů, akce, aktuality a další oblasti  týkající se hnojiv.

Ale nyní dejme slovo odborníkovi – ing. Karlu Říhovi.
Na průběh roku jsme si již přivykli. Rostlinám to ale trvá déle, nejméně po dobu vyšlechtění nové odrůdy. Dlouhý teplý podzim, po dlouhé době opakovaně sníh a jeho (většinou) brzké tání, ale nepromrznutí půdy do hloubky atd. na části území ČR relativně slušná zásoba vody, na většině území začíná docházet. Teplo v půdě, předešlé dlouhé období sucha a doplnění vody v říjnu a listopadu vedly k silnému uvolňování živin z půdní zásoby a organické hmoty. Dalším jevem je brzký začátek letošní vegetace doprovázený o měsíc dříve teplotami na úrovni blížící se dvaceti stupňům Celsia.Ale zajímavá je reakce ozimů na průběh podzimu a zimy:

Řepka ozimá – nárůst průměru kořene cca 10x a celkové hmotnosti více než 100x za trvání listopadu a zimních měsíců. V současnosti je již ve fázi konec butonizace, na velké části porostů i na začátku kvetení. Rychlý nárůst hmoty ovšem spotřeboval zásobu živin. Proto je na naprosté většině porostů zjišťován nedostatek jednotlivých prvků – nejčastěji a s největším deficitem jde o fosfor. Hned po něm následuje draslík a stopové prvky. Na několika místech je ověřen i nedostatek také Mg nebo Ca, a to i na pozemcích s relativně dobrou zásobou obou prvků.Navíc je faktem, že srážky v září (okolo 70 mm) a průměrná teplota října (>10^oC) na velké části republiky „splnily“ požadavek na rozvoj fomové hniloby přímo na kořenových krčcích. To se již nyní projevuje postupným hnědnutím dřeně kořenů – jak jejich centrální pukliny tak nastupují od okraje kořene v blízkosti krčku. Uvedené podmínky také vyhovují rozvoji infekce verticiliem, na jeho předcházení je již téměř pozdě. Ale omezit jeho dopad stále ještě lze.Pro zajištění kvetení a oplození je potřeba doplnit právě fosfor, draslík a některé stopové prvky, které jsou v rostlinách v deficitu, Dusíku mají nyní po regeneračním hnojení v půdě většinou dostatek. Aplikace Cu, Mn a Zn v listové (mimokořenové) výživě podle mnoha rozborů jednoznačně fortifikuje/zvyšuje příjem hlavních živin z půdní zásoby. Proto k jakémukoliv insekticidnímu postřiku (nyní proti blýskáčkům) nebo fungicidnímu (již nyní je zjištěna přítomnost rozmnožovacích orgánů bílé sklerotiniové hniloby) přidejte, ještě před květem!, i Pk-sol 3 až 5 litrů/ha s 1 l/ha Mikrokomplexu.

Ječmen ozimý – podle analýz rostlin i jejich vzhledu, se „zachoval“ dost podobně jako řepka. Vytvořil dost silných odnoží a často i dobrou kořenovou soustavu. I v něm většinou chybí fosfor a draslík, včetně výše uvedených tří stopových prvků. U obilnin jsou všechny tyto prvky ještě důležitější, než v prvopočátku kvetení u řepky, ovlivňují totiž vývoj a plodnost klásků. A právě vývoj klásků je v letošním roce velmi slabý. Na řezech dosahují velikosti kolem 4 až 7 mm. A u ječmene, který v této době má již pokročilou fázi BBCH 31 nebo i 32 (druhé kolénko 2 cm od prvého), to znamená výrazné časové zaostávání. Zejména u obilnin totiž je nutné využít jarní zásoby vody v půdě, spoléhat se na srážky je „příliš riskantní“. Proto jsou na tom daleko lépe tam, kde použili dodání PK hnojiva spolu se stopovými prvky a malou dávkou CCC již ve fázi začátku jarního růstu – tedy v období, kdy se středový list začal prodlužovat. U ozimého ječmene jsou na tom lépe ti, kteří provedli hnojení PK hnojivem již na podzim. Podle výsledků hodnocení porostů pro BASF, které provádíme spolu s Ing. Šindelkovou, mají takto ošetřené porosty ozimého ječmene velmi málo odumřelých starých listů a nedochází tak k šíření chorob past stébel, které jsou u hladových porostů běžné. I kořenová soustava takových porostů je mohutnější a dosud jsou živé i primární kořeny. Na ječmeni i pšenici se vyskytuje různě mohutné poškození středových listů odnoží bzunkou ječnou. Na některých lokalitách se její výskyt pohybuje na 10% odnoží. Insekticidně ji lze zvládat ale jenom na podzim!Je zajímavé, že ozimý ječmen má letos podstatně méně virových chorob než pšenice. Zato ve výskytu hnědých rzí na listech si s pšenicí nezadá – na obou druzích se rozvíjí velmi dobře. Na ječmeni je potřeba sledovat také rozvoj hnědé skvrnitosti listů. Je potřeba ošetřit ihned, jak je hnědá skvrnitost na porostu prokázána – pozdní aplikace ji už nezničí, pouze omezí její dopad. A právě s fungicidní ochranou v současné době je aplikaci mimokořenové výživy potřeba spojit. 

Pšenice ozimá – někteří pěstitelé si na ni s podzimní výživou fosforem vzpomněli a tyto porosty mají i nižší výskyt zakrslých rostlin onemocnělých virózami. Na pšenici se v letošním roce vyskytují virózy velmi často. Na části porostů je to ověřené laboratorně, jinde jenom symptomaticky. Ale letošní výskyt symptomů je velmi výrazný. Síla výskytu symptomů záleží i na zvoleném mořidle, rostliny s mohutnou kořenovou soustavou mají dostatek cytokininů, které virům brání v růstu a zcela přeformulovávají velikost a organizaci buněk a vodivých pletiv. Takže je možné konstatovat, že porosty pocházející ze zrn namořených třemi nejlepšími přípravky jsou na tom výrazně lépe. Ale i u pšenice zaostává vývoj generativní části za vegetačním růstem – fáze BBCH byla již před měsícem na hranici 30 a nyní jsou některé porosty, i když výrazně menší počet než u ječmene, ve fázi začínající BBCH 32. Klásek je na většině porostů na velikosti 7 mm. Analýzy rostlin konstatují podobnou situaci jako u výše uvedených plodin – výrazný nedostatek fosforu doprovázený nedostatkem draslíku a některých stopových prvků. Proto u pšenice každým dnem narůstá potřeba je doplnit. Mimo potřebu klásku, také k omezení dopadu viróz. Omezení dopadu viróz bylo zkoušeno na různých plodinách již od roku 1975, výsledkem bylo, že antibiotika ani fungicidy nemají na virózu vliv, ale záleží na formě živin dodaných na list a větve. Dopad viróz lze podle víceletých zkušeností omezit mimokořenovou výživou thiosíranem draselným s humátem, velmi dobrý účinek i NPK, ale s velmi malým podílem N a vysokým PK, spolu se stopovými prvky Cu,Zn,Mn. V tomto případě je vhodné použití například 3 litrů NP-sol + 3 l SK-sol + 1 litr Mikrokomplexu (a 0,5 l humátu a s fungicidem). Na ovocných stromech se aplikace uvedené mimokořenové výživy projevila již v roce aplikace, chutné ovoce již druhý rok po začátku ošetřování, stejnou ochranu používají pěstitelé rychle rostoucích dřevin proti šíření viróz po sklizni v nově narůstajícím podrostu atd. Agrofert nabízí i další možnosti volby hnojiv se stejnými účinnými látkami, ale v jiných formulacích a třeba přímo s doplněním humátu.

Závěrem
V průběhu měsíce jsme měli možnost posoudit výživný a zdravotní stav řady porostů napříč českou republikou, viděli jsme jak intenzivně ošetřované pokusné parcely, tak i klasické provozní plochy řepky a pšenice ozimé, mimo to jsme shlédly i porosty ozimých ječmenů, hybridního žita a dokonce i jetele inkarnátu. Zúčastnění odborníci se obecně shodli, že aktuálně stěžejním faktorem jsou / budou srážky, pokud přijdou v dohledné době je většina porostů při odpovídající péči, schopna poskytnout minimálně průměrné (většinou spíše nadprůměrné) výnosy. Pozor je třeba si dát na rozvoj chorob (i přes zdánlivé sucho může panovat v letos převážně hustých porostech příznivé klima), kromě fungicidů v této souvislosti doporučujeme využít vedlejších efektů „listových hnojiv“ (měď či síra patří mezi stoletími osvědčené fungicidy). Jinak letos jsme porosty hodnotili spíše jako zdravější, dokonce i výskyt poškození kořenů květilkou byl v porovnání s předchozími lety nižší. Mezi nejčastěji doporučované zásahy patřila aplikace mimokořenové výživy – v řepkách především BOROSAN Humine, LOVOFOS a hnojiva na bázi thiosíranu (SK sol, LOVOHUMINE K či novinka Lovosur); v pšenicích pak byl kladen důraz na podporu kořenového systému (LOVOHUMINE NP+ Zn), posílení zdravotního stavu MIKROKOMPLEX případně „čistý“ KUPROSOL. Vzhledem k termínu bylo také poměrně často zmiňováno využití roztoků ledku vápenatého – tj. hnojiv Lovo CaN a Lovo CaN T (hnojení řepek ve vysokém stupni vývoje). V každém případě byla konstatována potřeba zvýšené diagnostiky jak výživného tak i zdravotního stavu porostů. 

Jan Kučera & Radek Košál, AGROFERT
Karel Říha, externí spolupracovník