Specifika regeneračního hnojení
Pondělí • 30. 1. 2023
Při plánování regeneračního hnojení je důležité zohlednit mnohé aspekty, které mají vliv na využití živin (především dusíku) z aplikovaných hnojiv. V zemědělské praxi jsou často uplatňovány osvědčené postupy (dávky dusíku, termíny aplikací, typy hnojiv aj.) podle zkušeností agronoma. V současné době bychom měli také více zohledňovat další faktory, které budou mít vliv na efektivitu hnojení.
Hlavní význam prvního (regeneračního) nojení je především dodání dusíku do půdy, aby ho měly k dispozici rostliny v období po zimě. V tomto období je stav porostů ozimých plodin velmi často variabilní. Záleží na termínu a způsobu založení porostů, průběhu počasí na podzim a v zimě, tlaku chorob a zejména škůdců. Poslední roky nás přesvědčily o tom, že mohou existovat značné rozdíly v působení uvedených faktorů.
Podmínky pro regenerační hnojení
V posledních letech častěji zaznamenáváme mírný průběh zimy. To bylo i v letošním roce. Sníh krátce ležel pouze v polovině prosince a další sněhové srážky se ukázaly až v poslední dekádě ledna. V obou případech však sníh odtával přes nepromrzlou půdní vrstvu. Průběžně se v zimě vyskytovaly také dešťové přeháňky. Teploty byly většinou nadprůměrné. Tyto skutečnosti měly vliv na přeměny a pohyb dusíku v půdě. Teplota půdy ještě umožňovala průběh mineralizace i nitrifikace. Minerální dusík byl proto v průběhu dosavadního zimního období přístupný pro rostliny. To je důvod, proč porosty ozimů nevykazovaly symptomy nedostatku dusíku (světlání rostlin, žloutnutí starších listů, fialovění řepek apod.). Tyto příznaky se objevovaly pouze výjimečně a plochy ozimých plodin častěji zářily jasně zelenou barvou „jako na jaře“. Bohužel, některé rostliny až přerůstaly, zejména řepky nebo ječmeny. Na tuto skutečnost musíme pamatovat při prvních jarních vstupech do porostů.
Stav porostů
Ozimy se většinou nacházejí ve velmi dobrém stavu s dostatečnou listovou plochou nadzemní biomasy a dobrým kořenovým systémem. Pouze ve vlhkých či nestrukturních půdách mohou být kořeny slabší. Jejich stav bychom měli před jarním hnojením zjistit, jelikož rozhoduje o možnostech využití množství i formy dusíku. Zdravý porost s dostatečným kořenovým systémem eliminuje případné riziko ztrát (zejména vyplavení) dusíku i dalších živin. Můžeme se také setkat s porosty poškozenými okusem zvěří nebo škůdci, zejména u řepek, ale i u obilnin. V obou případech, tj. u porostů „zdravých“ i poškozených či slabých, musíme zajistit přísun živin pro rychlé oživení jejich metabolismu v jarním/předjarním období. Cílem regeneračního hnojení je podpořit další rozvoj kořenového systému s následnou obnovou nadzemní biomasy. Je důležité si uvědomit, že porosty, které jsou na první pohled v pořádku či bujně narostlé, mohou mít skrytý (latentní) deficit některých živin. Ten se v předjarním období zpravidla ještě více prohlubuje, protože porosty začnou v důsledku rostoucích teplot růst, avšak příjem některých živin bude zatím omezený. Jedná se zejména o fosfor, draslík, síru, hořčík i vápník. Tyto živiny jsou úzce spjaty s metabolismem dusíku, ovlivňují jeho přeměny v rostlinách a využití. Podílí se na fotosyntéze, mají vliv na vznik a transport asimilátů, které slouží také jako zdroj energie umožňující překonávání chladových stresů. Odběr živin rostlinami na počátku jarní vegetace však není velký. Včasnou aplikací dusíkatých hnojiv bychom ale měli zajistit přísun živin z povrchově aplikovaných hnojiv do vrstev půdy s aktivními kořeny. Regenerační hnojení musíme proto vhodně načasovat.
Obsah N-min
V průběhu zimy byl dusík v půdě průběžně uvolňován (mobilizován), rostliny ho postupně přijímaly a asimilovaly do organických látek. První rozbory půd již ukazují poměrně nízké obsahy minerálního dusíku v porostech řepky i ječmenů. Více minerálního dusíku může být na pozemcích s ozimou pšenicí, jelikož odběr dusíku touto plodinou je poměrně malý (do 30–40 kg/ha). Na promyvnějších půdách, s ohledem na dosavadní průběh počasí, lze předpokládat posun nitrátové formy dusíku do hlubších vrstev půdy. Proto je vhodné při rozborech půd na N-min odebrat vzorky nejen ornice (např. 0–30 cm), ale i z hlubších vrstev (30–60 cm). Právě s využitím diagnostických metod lze upřesnit aktuální potřebu hnojení. Nejefektivnější metodou na začátku vegetace je stanovení obsahu minerálních forem dusíku v půdě (Nmin) a s pokračující vegetací se také vhodně uplatňují anorganické rozbory nadzemních částí rostlin. Regenerační hnojení, s ohledem na předpokládané nižší obsahy minerálního dusíku v půdě, bude u všech ozimých plodin vhodné zahájit, jakmile to půdní podmínky a legislativa dovolí. Bude však nezbytné zohlednit potřebu dusíku rostlinami a také riziko jeho možných ztrát, které souvisí především s mobilitou jednotlivých forem dusíku v minerálních hnojivech. Čím dříve budeme regenerační hnojení realizovat, tím bychom měli aplikovat nižší dávku dusíku nebo využít hnojiva s menším rizikem ztrát dusíku vyplavením nebo vytěkáním. Odlišně budeme také přistupovat ke hnojení jednotlivých ozimých plodin. Jako první by mělo být hnojení uskutečněno u ozimé řepky a ozimého ječmene, následně žita a tritikale pokud tyto plodiny pěstujeme) a uzavřít regeneračním hnojením k ozimé pšenici.
Jaké hnojivo použít?
To nemusí být v letošním roce otázka z pohledu formy dusíku, ale také s ohledem na (ne)dostupnost některých hnojiv. Přestože ceny hnojiv nejsou moc příznivé, je důležité mít hnojiva na regenerační hnojení pokryta objednávkou. Dávky prvních vstupů nemusí být ještě vysoké, ale neměly by přijít pozdě.
Nitrátová forma dusíku (NO3 -)
V půdě je velmi mobilní a rostlina ji přijímá poměrně rychle. Část nitrátů rostliny přeměňují na organické látky již v kořenech, část hromadí v nadzemní biomase a podle potřeby (např. průběhu fotosyntézy) využívají pro růst a vývoj. Nejčastější hnojiva s obsahem nitrátové formy dusíku jsou „ledky“, které ale zároveň obsahují i amonnou formu dusíku. Účinnou složkou těchto hnojiv je ledek amonný. Zastoupení nitrátového a amonného dusíku je 1 : 1 (LAV, LAD, Zenfert apod.). Nitrátový dusík je v půdě pohyblivý a rychleji se dostává ke kořenům. Při nasycení půdy vodou však může docházet k posunu nitrátů do hlubších vrstev půdy vlivem gravitačního odtoku půdní vody (půdního roztoku).
Amonná forma dusíku (NH4+)
Rostlinami je také dobře přijímána, avšak více ji ovlivňují různé podmínky. Zatímco nitrátová forma dusíku může být uložena ve vakuolách rostlinných buněk bez škodlivých vlivů, NH4 + a NH3 jsou toxické již v nízkých koncentracích. Proto musí být rostlinou utilizovány (zabudovány do organických sloučenin) již v kořenech. K tomu je třeba velké množství uhlíkatých skeletů oxokyselin, které vznikají především v procesu fotosyntézy. Z nich jsou tvořeny aminokyseliny, amidy a další dusíkaté látky, které jsou transportovány do nadzemní biomasy. Amonný dusík tak mohou přijímat zdravé rostliny s dostatkem zásobních látek, nebo pokud již probíhá fotosyntéza. Nevhodná je amonná forma dusíku na poškozené nebo slabé porosty. Při použití hnojiv s amonnou formou dusíku (DASA, SA) je důležité také pamatovat na menší mobilitu v půdě, jelikož amonný kationt je poután na půdní sorpční komplex. Přímo mohou amonný dusík přijímat rostliny, které mají aktivní kořeny v povrchové vrstvě půdy. Později (po oteplení) je amonný dusík přeměňován na nitráty.
„Organická“ (amidová) forma dusíku – močovina
Močovina aplikovaná na půdu je poměrně rychle hydrolyzována působením enzymu ureáza na uhličitan amonný, který se snadno rozkládá na amoniak, CO2 a vodu. Intenzita rozkladu močoviny v půdě závisí na teplotě v půdě (na povrchu půdy), obsahu vody, půdním druhu a typu, půdní kyselosti aj. Na vlhké půdě nebo po srážkách (alespoň 5 mm) se močovina rozpouští a proniká do hlubších vrstev. Vytvořený amoniak je ve vlhké půdě přeměňován na amonný kationt. Avšak při hnojení močovinou na povrch suché půdy dochází ke zbytečným ztrátám dusíku. Aplikace močoviny na povrch půdy (bez zapravení) je podle stávající legislativy možná pouze s inhibitorem ureázy. Ačkoliv jako způsob zapravení je umožněno použití prutových bran (např. v pšenici), lze předpokládat, že načechraná vrstvička půdy bude rychle prosychat a přispívat ke zbytečným ztrátám dusíku. Při současných cenách močoviny nemusí „úspora“ na inhibitoru přinést také potřebnou úsporu hnojiv. Naopak, na promyvnějších půdách bude vhodnější použít močovinu, která obsahuje zároveň inhibitor nitrifikace. Amonný dusík vytvořený z močoviny nitrifikuje mnohem rychleji než NH4 + z jiných dusíkatých hnojiv. Pro lepší využití dusíku je vhodné jeho přeměny zpomalit, tím snížit ztráty a zvýšit využití rostlinami.
Doporučení
Porosty ozimů mohou vykazovat značnou variabilitu i rámci jednoho zemědělského podniku, a proto bude důležité při jejich prvním hnojení postupovat diferencovaně. Důležité je stanovit termín, dávku a formu dusíkatého hnojiva tak, aby byla ekonomicky efektivní a odpovídala stavu porostu a půdním podmínkám.
Ing. Jindřich Černý, Ph.D. - Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, ČZU v Praze
Všechna čísla AGF NEWS naleznete v sekci Poradenství