Ozimá řepka vyžaduje dostatečnou výživu již od založení porostu

Úterý • 14. 7. 2020

Založení porostů ozimé řepky je spojeno s péčí o její výživný stav. Potřeba živin souvisí s půdními podmínkami a aktuálním průběhem počasí, jelikož tyto faktory významně ovlivňují růst a vývin rostlin v podzimním období. Pro řepku je na podzim důležitý zejména dusík, a také mikroprvky mangan a bór. Při výběru hnojiv je vhodné zohledňovat také jejich vedlejší působení na rostliny i na půdní vlastnosti.

Hnojení dusíkem – výhody hnojiv LAV/LAD 

Nároky ozimé řepky na dusík jsou již během podzimu vysoké. Celkový odběr dusíku většinou přesahuje 50 kg na hektar, pokud je teplý podzim, tak i více než 100 kg N/ha. V posledních letech se s vyššími odběry dusíku na podzim setkáváme stále častěji. Taková zásoba dusíku však většinou v půdě není, zejména při dosažení dobrých výnosů předplodiny řepky. Podzimní hnojení dusíkem se stalo běžnou součástí agrotechniky ozimé řepky. 

Často je diskutován termín aplikace dusíkatých hnojiv a jejich forma. Z pohledu termínu aplikace je možné hnojit již před výsevem řepky. Měli bychom však zohlednit alespoň některé z následujících faktorů:

• rozbory půd na obsah minerálního dusíku (Nmin), 
• možností zapravení hnojiv do půdního profilu,
• obsah vody v půdě.

Potřebu hnojení dusíkem po vzejití řepky většinou určujeme podle stavu porostu. Neměli bychom ale zapomenout, že již nemáme možnost zapravit hnojivo do půdy, a proto jsou důležité také další informace. Především bychom měli také zohlednit:

• vlhkost povrchu půdy
• výhled srážek po aplikaci hnojiv
• vlastnosti hnojiva

Kromě termínu aplikace je důležitá také volba hnojiva, resp. formy dusíku, které obsahuje. Z praktického hlediska je pro oba termíny aplikace (před setím i po vzejití) nejvýhodnější hnojivo s vyrovnaným poměrem amonné (NH₄⁺) a nitrátové (NO₃^-) formy dusíku. Obě formy jsou rostlinami přijímány, nitrátová forma je dobře pohyblivá v půdním roztoku a amonná forma je dočasně poutána na půdní částice. Tento vyvážený poměr obou forem dusíku nabízejí pouze hnojiva vyráběná z ledku amonného. Z tohoto hnojiva je velmi malé riziko ztrát dusíku do atmosféry (těkání amoniaku) či vyplavení nitrátů při hnojení k řepce.

Tradiční hnojiva LOVOFERT LAV 27 a LOVOFERT LAD 27 mají kromě uvedených výhod další pozitivní vlastnosti. 

• Účinná složka (ledek amonný) je velmi dobře rozpustná a umožňuje rychlé uvolňování a působení dusíku.
• Hnojivo může být rovnoměrně aplikováno i při nižších dávkách dusíku (do 30 kg/ha), přičemž, s ohledem na možnosti rozmetadel, umožňuje rychlou aplikaci i při nedostatku času před setím nebo rychlou reakci na potřebu dusíku po zasetí.

Významným přínosem je také přítomnost vápence (LAV) nebo dolomitu (LAD), zejména na půdách slabě kyselých a kyselých.

Novinkou v našem sortimentu je ledek amonný se ZEOLITEM (24 % N). Tento přírodní minerál s mikroporézní strukturou příznivě působí na zadržování vody, zvyšuje sorpční schopnost, zlepšuje využití dusíku rostlinami. Hnojivo doporučujeme na lehkých a středně těžkých výsušných půdách, na půdách s menší sorpční schopností. 

Mangan-nepostradatelný mikroprvek v podzimní výživě řepky

Využití dusíku ozimou řepkou již v podzimním období významně ovlivňují také mikroprvky. Velký vliv má především mangan (Mn). Tato živina se podílí na přeměnách nitrátového dusíku (tzv. enzymatické redukci) a jeho asimilaci (zabudování) do organických vazeb. Řepka je schopna velice dobře nitrátový dusík přijímat (z aplikovaných hnojiv, reziduální minerální dusík z půdy, přeměněný dusík z organických hnojiv apod.). Je však důležité, aby přijatý nitrátový dusík byl zabudován do aminokyselin a následně dalších organických dusíkatých látek (například bílkovin, chlorofylu, nukleových kyselin, transportních látek apod.). Zejména v podzimním a zimní období je úloha těchto látek klíčová pro další vývoj ozimé řepky. Jelikož některé podmínky zhoršují přijatelnost manganu v počátečním období růstu řepky (nerozvinutý kořenový systém, sucho, chlad, poškození škůdci), doporučujeme využití hnojiv s manganem pro přihnojení „na list“ po vzejití řepky. 

Řepka je plodina s vysokou potřebou manganu v podzimním období. Kromě redukce nitrátů se mangan také podílí na využití síry. Jelikož je mangan součástí některých enzymů nebo působí jako jejich „aktivátor“ (kofaktor), významně ovlivňuje tvorbu organických látek, metabolismus sacharidů, syntézu lipidů. Mangan je také vyžadován pro tvorbu a stabilitu chloroplastů. Tyto funkce manganu nepřímo ovlivňují například průběh fotosyntézy, růst nadzemních orgánů (listů a srdéčka) a také rozvoj kořenů. Podzimní aplikace manganu se vyplatí nejen na půdách s jeho omezenou dostupností (alkalické půdy, půdy po vápnění), ale také při výše uvedených podmínkách omezeného příjmu. 

Vysoký obsah manganu je obsažen v listovém hnojivu MANGAN Forte (11 % Mn; 150 g/l). Aplikaci je možné provádět již od vytvoření čtyř pravých listů a především v průběhu intenzivního podzimního růstu po zapojení porostů.

Hnojení bórem-součást běžné agrotechniky

Mezi agrotechnické postupy výživy řepky na podzim patří také hnojení bórem (B). Toto opatření je vhodné uskutečnit „preventivně“ na většině pozemků s řepkou. Celá řada faktorů snižuje obsah bóru v půdním roztoku (vyplavení, půdní druh apod.) nebo jeho příjem kořeny (pH půdy, teplota, sucho, chlad, poškození kořenů aj.). Pro mimokořenovou výživu jsou vhodná listová hnojiva s vyšším obsahem bóru v organických formách lépe přijatelných pro rostliny a s obsahem huminových látek, které zvyšují účinnost mimokořenové aplikace (fyziologické působení na rostliny, prodloužení doby působení listového hnojiva apod.). Pro podzimní aplikaci doporučujeme hnojivo BOROSAN Humine s obsahem 8 % B ve formě bóretanolaminu. 

Ačkoliv nejvyšší odběr bóru ozimou řepkou nastává až při dlouživém růstu a kvetení, podzimní hnojení je velice důležité. Bór podporuje transport asimilátů a jejich ukládání v zásobních orgánech, zejména kořenech. Při dostatečné výživě bórem je také příznivě ovlivněn jejich růst (délka, větvení, velikost kořenového krčku). Typickým projevem nedostatku bóru v podzimním období bývá poškození vrchní části kořene, které je viditelné jako prasklina na podélném řezu. K tomu se mohou přidávat deformace (kroucení). 

Výživa bórem je důležitá i pro nadzemní části rostlin. Při nedostatku bóru se snižuje pevnost pletiv, což se projevuje praskáním listů (zejména řapíků). Pevnost a integrita pletiv, ovlivněné dostatečnou výživou bórem, jsou významné také z pohledu ochrany rostlin před houbovými chorobami. Bór se podílí na tvorbě přirozených fungicidních látek a jejich transportu k místu infekce. 

Nedostatek bóru omezuje také aktivitu enzymů, které působí na transport kationtů přes buněčné membrány (například draslíku). Draslík přitom významně ovlivňuje přezimování i hospodaření rostlin s vodou, což jsou pro řepku významné procesy.

Výživa bórem je spojena i s metabolizmem dusíku, zejména využitím nitrátů. S ohledem na výše uvedené funkce, bór zlepšuje nepřímo příjem nitrátů (větší kořenový systém, odolnější nadzemní biomasa), a také jejich přeměny. Ačkoliv bór není kofaktorem přeměn nitrátů jako např. mangan, rostliny s nedostatkem bóru vykazují nižší aktivitu enzymu nitrátreduktázy, jelikož bór působí na syntézu bílkovin tohoto enzymu.

Podzimní výživa ozimé řepky musí být vyvážená, aby byl zajištěn optimální růst rostlin a využití živin, jejichž metabolizmus je často vzájemně ovlivněn. Hnojiva z našeho sortimentu pomohou k Vašemu úspěšnému pěstování, nejen ozimé řepky.