Na startu záleží

Pátek • 11. 9. 2020

Hnojení při setí – praxí ověřená technologie v souladu s aktuálními trendy

Pro kvalitní založení porostu je kromě zvládnutého managementu posklizňových zbytků předplodiny a kvalitní přípravy půdy důležitý dostatek živin v období, kdy vzcházející rostlině docházejí zásobní látky ze semene a ta přechází na výživu vlastními kořeny. Dobré zajištění prvních fází růstu rostlin živinami včetně kvalitní ochrany proti patogenům a škůdcům má pozitivní vliv na celý životní cyklus porostu. V současné době jsou již standardem technologie zajišťující umístění hnojiva pod osivo nebo vedle něj tak, aby živiny v něm obsažené byly v dosahu kořenové soustavy vzcházejících rostlin. Tzv. „hnojení pod patu“ lze nahradit i plošnou aplikací startovacích hnojiv avšak za předpokladu zvýšení dávky hnojiva a jeho mělkého zapravení do půdy v průběhu setí. V některých případech je vhodné i uložení hnojiva tzv. „do depa“. 

U ozimých pšenic a dalších ozimých druhů obilovin vysetých v agrotechnickém termínu jsou požadavky na množství dusíku poměrně nízké. Přesto, zejména jeho amonná forma, má významný vliv společně s další sestavou makro a mikroživin. Důležitý je v tomto směru zejména vzájemný poměr prvků. Na rozdíl od jarních výsevů je v podzimním období poměrně příznivá teploty půdy. Ta je ovlivněna mimo jiné lokalitou, expozicí i technologií zpracování. V září dosahuje v dlouhodobém průměru kolem 15°C s rozmezím v jednotlivých letech od 9 do 18°C. V říjnu je pak teplota půdy v hloubce 10 cm kolem 9°C s rozmezím mezi 7-12°C. Důležitá je z tohoto pohledu skutečnost, že při těchto teplotách, které se díky oteplování postupně zvyšují, dochází k dostatečné činností půdní mikroflóry, která má za následek mineralizaci organické hmoty v půdě. Stejně tak  za těchto teplot fungují dobře fyzikálně chemické procesy umožňující uvolňování živin obsažených v půdě. V listopadu dosahuje teplota půdy v průměru kolem 5°C v rozmezí od 4 do 7°C. Při těchto teplotách již ustává mikrobiologická činnost půdy a fyzikálněchemické reakce jsou zpomaleny. 

Je tedy zřejmé, že podpatová hnojiva hrají významnou úlohu zejména u intenzivně vedených porostů a u porostů následujících po velmi intenzivní předplodině s vysokým výnosem, která odčerpala z půdy značné množství živin, u porostů na pěstitelsky problematických půdách – tj. kyselých nebo naopak zásaditých, na půdách s vysokým nebo velmi nízkým obsahem vápníku. Velmi úspěšně jsou podpatová hnojiva využívána na půdách lehkých, u kterých je přirozený obsah živin nižší ale i na půdách těžkých, kde díky vysokému obsahu jílovitých částic a někdy i humusu dochází k silné vazbě kationtů živin na půdní částice. Právě na těchto půdách je snížena přijatelnost mikroprvků, která je naopak podpořena „podpatovými“ hnojivy. 

Pro jednotlivé situace lze využít řady hnojiv. Optimalizovat výživu fosforem lze například hnojivem FOSMAG, jehož aplikaci však lze doporučit již při přípravě půdy. Přímo pro podpatovou aplikaci je určeno hnojivo LOVOSTART GSH NP 6-28+7S se stopovými živinami. Hnojivo bylo vyvinuto specialisty z LOVOCHEMII, a.s. a je vyráběno v závodě v Městci Králové. Je speciálně určeno pro plodiny vyžadující v prvním období růstu méně dusíku avšak větší množství fosforu, síry,  a mikroživin. Z ozimých plodin jde zejména o ozimou pšenici a ozimou řepku. Úspěšně je využíváno u mnoha druhů jařin, zeleniny a ovocných kultur. Svým složením poskytuje rostlinám optimální množství a poměr živin  v počátečních obdobích vývoje. Kromě vybalancovaného poměru makro a mikro živin, obsahuje hnojivo rovněž vodorozpustné humínové látky, které napomáhají rozvoji kořenového systému a zvyšují efektivnost příjmu živin. Kromě 6% amonné formy je důležitá přítomnost značného množství vodorozpustného fosforu (96 %  celkového obsahu P), který v kombinaci s  vodorozpustnou sírou vytváří synergický efekt stimulující kořenovou soustavu k efektivní činnosti. Ta zajišťuje využití živin přítomných v půdě i v aplikovaných hnojivech. Synergii živin doplňuje působení přítomného vápníku a hořčíku. Nejvýznamnější inovací je zabudování vodorozpustných humátů do složení hnojiva. Jejich působení je mnohostranné a spočívá zejména v podpoře klíčení semen, zvýšení propustnosti buněčných membrán pro živiny a tím zlepšení transportu živin. Pomáhají urychlovat biologické procesy v rostlinách a díky této aktivitě zlepšují využití dusíku a snižují obsah dusičnanů v pletivech. To má příznivý dopad na odolnost rostlin vůči stresu. Tam, kde je potřeba dusíku přece jen vyšší tj. po intenzivní předplodině, nebo na půdách s nedostatkem draslíku a tam, kde pěstované plodiny pravidelně trpí nedostatkem zinku je vhodné použití hnojiva pod patu CORN Starter°Plus. Toto hnojivo obsahuje 15 % dusíku. Z tohoto množství jsou 4% v bezprostředně přístupné nitrátové formě a 11 % ve formě amonné, která pozitivně ovlivňuje rozvoj kořenové soustavy a zejména kořenového vlášení, které je rozhodující pro příjem živin. Významné je množství a forma obsaženého fosforu. Téměř veškeré množství je ve vodorozpustné formě, která je snadno přijatelná kořenovým systémem rostlin. Část fosforu je vázána v postupně rozpustném fosforečnanu zinečnatoamonném, který  brání zvrhávání fosforu na půdách kyselých nebo naopak zásaditých. Současně tato složka uvolňuje postupně zinek, který pak rostlina čerpá v potřebném množství po celou dobu vegetace. Rovněž draslík je obsažen ve vodorozpustné a snadno přijatelné formě. Velmi důležitou úlohu ve vývoji mladých rostlin má synergie hlavních makroprvků (NPK) s dalšími živinami. V tomto směru je CORN Starter® Plus výrazným krokem vpřed vzhledem k obsahu hořčíku (2%), vápníku (4%) a síry (10% SO3 = 4%S) Tyto zdánlivě malé obsahy makroprvků zajišťují lepší využití zejména dusíku a fosforu v období počínající asimilace a účastní se energetických procesů v buňce (Mg).  Nedostatek vápníku se projevuje zejména na kořenech omezením tvorby kořenového vlášení a tím i příjmu živin. Velmi důležitou roli hraje vápník v odolnosti buněčných stěn a společně se sírou i ve zdravotním stavu kořenů. Je třeba zdůraznit, že množství vápníku dodané podpatovou výživou nepostačuje na zajištění celé vegetační potřeby porostů. Příjem vápníku pokračuje téměř do konečné fáze vegetace a proto je potřebné pozemky pravidelně vápnit, případně používat ke korekci výživy listová hnojiva (Lovo CaN). Přítomnost síry je důležitá pro dobrou syntézu aminokyselin a tím využití dodaného dusíku. Důležitá je rovněž pro udržení dobrého zdravotního stavu rostlin a kvalitu produkce.

Významnou úlohu ve výživě má zinek. Na půdách, které se vyznačují jeho nedostatkem a na půdách neutrálních až zásaditých, kde je příjem mikroprvků ztížen,  je vhodné použít podpatové hnojivo se zvýšeným obsahem zinku jako je CORN Starter® Plus. Obsahuje 1% zinku. Díky vysokému obsahu zinku může mít jeho aplikace  jako základního hnojiva charakter zásobního hnojení zinkem. Zinek je zde obsažen ve dvou formách, a proto zajistí jak rychlý přísun zinku v počátcích vývoje rostlin, tak díky chemické vazbě zinku do podvojné soli je doba jeho  uvolňování z granulátu prodloužena na několik měsíců po aplikaci a rozpadu granulí. 

Dalším moderním hnojivem určeným pro obiloviny je NPS ImmunMAX. Jde o komplexní NP hnojivo působící jako startér s významným obsahem síry a vápníku, doplněné hořčíkem a mikroprvky, které podporují imunitní systém rostliny a toleranci vůči stresu. Dusík je ze 75 % reprezentován amonnou formou  a 25 % tvoří okamžitě přístupná nitrátová forma. Podle výsledků výzkumů je kombinace obou forem dusíku pro vývoj mladých rostlin optimální. Fosfor dodaný společně s dusíkem  zabezpečí rostlinám lepší podmínky pro růst a vývoj. Síra obsažená v hnojivu je ve  vodorozpustné síranové formě. Hořčík v hnojivu podporuje fotosyntézu a spolupůsobí na příjem všech dalších živin. Vápník pomáhá vývoji kořenového systému rostlin, příznivě působí na pH půdního prostředí půdy v okolí kořenového systému. Výsledkem je optimalizace příjmu všech živin. Tento efekt je významný na kyselejších půdách. Významný je obsah železa a manganu. Železo se podílí se na tvorbě a fungování chlorofylu, podporuje fixaci vzdušného dusíku, účastní se metabolismu bílkovin, snižuje obsah nitrátů a zlepšuje jejich využití, díky antagonismu zhoršuje příjem těžkých kovů. Mangan se účastní energetických procesů, ovlivňuje intenzitu fotosyntézy a dýchání, tvorbu a transport cukrů, zintenzivňuje látkovou výměnu, napomáhá zpracování nitrátů v buňkách, má význam při tvorbě auxinových látek. Hnojivo lze s úspěchem využít pro jarní regeneraci porostů. Kombinace živin je i pro tento účel použití velmi vhodná.