Jaké byly letošní jarní vycházky

Středa • 17. 4. 2024

Tradiční jarní vycházky, které letos započaly již začátkem března jsou u konce. Během této doby jsme prošli porosty napříč republikou, pěstitelé se mohli seznámit s rozsáhlými pokusy, výsledky, s odrůdami obilnin a řepky a také s jejich následným ošetřením proti plevelům a chorobám. Základem jarních vycházek je odbornost a pragmatičnost. Neřeší se zde problémy „u zeleného stolu“, ale vždy se zemědělci vyjdeme do polí, které oni znají a řešíme aktuální situaci v obilninách a řepce na daném místě. Prvním bodem k řešení je vždy výživový stav půdy a rostlin. Proto je důležité před každým takovým setkáním, si udělat přehled co se děje v půdě a také v rostlinách. Tedy v minimálním časovém odstupu, většinou 3 až 5 dní, jsme na každém místě odebírali vzorky rostlin a půdy, tak abychom mohli posoudit výživný stav a navrhnout další co nejefektivnější řešení. V rostlinách byly stanoveny mimo makroprvků (N, P, K) také mikroprvky, jejich aktuální stav k optimálnímu obsahu. V půdě jsme stanovovali obsah dusíku a síry.

Častým problémem tohoto jara byl velmi nízký obsah dusíku a také síry v půdě. Proto na regenerační hnojení (popř. 1B dávka) bylo doporučeno použít hnojiva s obsahem síry. Z hlediska aktuální nabídky Lovochemie jsme mohli nabídnout granulované hnojivo LOVODASA 26-13. Širokou škálu granulovaných síranů LOVOGRAN, LOVOGRAN IN, LOVOGRAN B, a v neposlední řadě inovativní granulované hnojivo ZENFERT NS 13-29. Jedná se o granulovaný síran s přídavkem zeolitu s minimálním vlivem na pH půdy, ve srovnání s klasickými sírany. 

Problémem jsou kořeny

U většiny obilovin byly na podzim kořeny rostlin založeny dobře. Dokonce na některých polích jsme zaznamenali až nadprůměrné zakořenění rostlin (hloubka zakořenění dosahovala přes 24 cm). Při jarních prohlídkách polí bylo zjištěno, že 80 % těchto kořenů bylo odumřelých a nové vlášení chybí, nebo je minimální. Nové bílé kořínky rostlin dosahovaly délky od 1 do 5 cm. Bylo doporučeno regenerační hnojení raději rozložit do dvou dávek s odstupem alespoň dvou až třech týdnů z důvodu nedostačeného kořenového systému rostliny. Co se týče podpory tvorby nových kořenů rostlin, bylo doporučeno aplikovat mimokořenovou výživu tekutými hnojivy obsahujících fosfor. Zvláště vhodný pro tyto účely je hnojivo LOVOHUMINE NP-Zn, které obsahuje fosfor v přijatelné formě pro rostlinu a zinek, který obilniny potřebují ke kvalitnímu opylení a plnosti klasu. Dalším benefitem tohoto tekutého hnojiva je obsah komplexních huminových látek, které pozitivně ovlivňují příjem ostatních prvků a mají vliv na antistresový faktor rostliny. Dalším vhodným hnojivem z portfolia Lovochemie je např. PK sol.

U řepek, které tento rok rostly před očima byl problém obdobný. Při prohlídkách a následné analýze jsme zjistili nedostatečnou tvorbu nových kořínků a rostliny tvořily nadzemní biomasu ze svých zásob. To způsobilo tak velký deficit síry a dusíku, který byl už jasně znát na některých lokalitách přímo na listech rostlin. Zde byla doporučena urychlená aplikace mimokořenové výživy kapalnými hnojivy s obsahem síry. V diskuzi byla zmíněna tekutá hnojiva s obsahem thiosíranu. Thiosíran je rychle přijatelný pro rostlinu se sekundárním účinkem na zdravotní stav rostliny a také vedlejším účinkem na savý hmyz např. mšice. 

Tabulka výsledků rozborů půd a rostlin prováděných v březnu 2024 – obecně většinou řepky poměrně dobře nahnojené dusíkem, fosforem a překvapivě i většinou mikroprvků vyjma boru; u pšenic záleželo na lokalitě resp. nástupu hnojení; alarmující je nedostatek síry a dusíku v půdě (částečně zkreslují / jsou jasně vidět rozbory z pokusů – vysoká intenzita hnojení NS)

Stále se opakujícím tématem na seminářích a polních vycházkách je řepka a nedostatek bóru v rostlinách. Z desítek vzorků z různých lokalit po České republice, které byly provedené tento rok na jaře, byl pouze jeden porost řepky ozimé, kde byl vykazován jen mírný nedostatek bóru, ostatní vzorky řepky byly hluboce deficitní. Pouze v tomto jediném vzorku bylo množství bóru na 80 % stanoveného standardu k dané růstové fázi BBCH. Z technologie pěstování, kterou s námi sdílel místní agronom bylo jasné, že aplikoval tekuté hnojivo BOROSAN Humine, v průběhu 6 týdnů v třech nízkých dávkách kolem 1 l/ha. Na ostatních polích proběhla pouze jedna aplikace bóru, a to ještě v neznámých formách, které ne vždy jsou přijatelné pro rostlinu přes list (např. kyselina boritá – téměř nepřijatelná přes list, pouze přes kořen). V rámci diskuze se řešilo, že sólo aplikace kapalného bóru je pro řadu podniků nereálná, a tak zde bylo nabídnuta možnost využití speciálního pevného hnojiva z produkce Lovochemie LOVOGRAN B. Jedná se o granulované hnojivo, kde základ tvoří síran amonný obohacený o bór.

Foto řepka – deficit Síry

 

Součástí těchto setkání jsou i nezávislý odborníci, kteří pomáhají komentovat porosty  - hlavním hostem byl letos uznávaný fytopatolog, vážený pan Ing. Karel Říha, který se tomuto oboru věnuje několik desítek let. Zemědělci měli možnost přinést vzorky rostlin k posouzení zdravotního stavu. V rámci výživy byly řešeny problémy od půdy až po deficity makroprvků a mikroprvků v rostlinách. "Není téměř žádná choroba, která by se nedala zvládnout mimokořenovou výživou," říká s oblibou ing. Karel Říha

Pohled fytopatologa - obiloviny

Většina ozimých ječmenů, ale také pár vzorků pšenice ozimé vykazovali jasné znaky napadení virózami. Odnože byly žluté a zakrnělé. Listy žluté a křehké.

Zde doporučujeme aplikaci thiosíranu draselného s humátem - z portfolia Lovochemie je to přípravek LOVOHUMINE K. Toto hnojivo určené k mimokořenové výživě sice virózu nevyléčí, ale dokáže zmírnit její dopad na konečnou úrodu. Je zde předpoklad alespoň jednoho plodného klasu na rostlinu. Zde je lepší tomu předcházet už na podzim. Aplikací Thiosíranu eliminujeme alespoň část křísků, jenž jsou přenašeči viróz. 

Dalším dost častým problémem byla choroba padlí travní. I zde bylo doporučeno použití hnojiv na základu Thiosíranu, tudíž Lovohumine K nebo SK sol.

 

Na zlepšení příjmu dusíku byly doporučeny tři základní mikroprvky: Mn, Zn, Cu. Po aplikaci této kombinace se podstatně zlepší příjem dusíku rostlinou z půd. Právě tyto tři prvky obsahují produkt MIKROKOMPLEX Cu-Mn-Zn. Dalším benefitem MIKROKOMPLEXU je značné okyselení postřikové jíchy a následně lepší účinnost pyretroidů  (pH MIKROKOMPLEXU se pohybuje od 2,5 do 4). K insekticidním přípravkům jsme doporučovali přidat metylester řepkového oleje – ISTROEKOL. Olejová emulze také do značné míry eliminuje škůdce. Na některých porostech je dost intenzivní napadení braničnatkou, jenž je tam už od podzimu. V těchto případech je nutná urychlená aplikace systémového fungicidu.

 

Pohled fytopatologa - řepka

Do řepek byl také doporučován již zmiňovaný MIKROKOMPLEX Cu-Mn-Zn z titulu okyselení postřikové jíchy a lepší účinnosti insekticidu a zároveň zlepšení příjmu živin z půdy.

Většina řepek byla poškozena krytonoscem a zde je rada stejná jak u pšenic. Lovohumine K nebo SK sol, které obsahují Thiosírany + metylester řepkového oleje – ISTROEKOL.  Při aplikaci kombinace přípravku, nebo hnojiv určených pro mimokořenovou výživu s olejovou disperzí se omezuje vysychání a tudíž narůstá intenzita příjmu živin a jiných systémových látek. Navíc olejová disperze zanechává na hladkém povrchu řepky tenký film, který láme světlo a silně dezorientuje nalétající škůdce‚ dřepčíky atd.  

Na některých odrůdách se začala silně šířit plíseň šedá a zde je už na zvážení aplikace fungicidu.

Dále doporučujeme sledovat výživný stav, přestože jsou aktuálně řepky dobře zásobeny dusíkem, v půdě je ho na řadě lokalit málo a do žní daleko. V této souvislosti se velmi osvědčila pozdní aplikace (kvetení – počátek tvorby šešulí) cca 20-30 kg N ve formě roztoku ledku vápenatého (LovoCaN či LovoCaN T). Tímto způsobem se dodá nejen potřebný dusík, ale také rychle přijatelný vápník, který podporuje odolnost rostlin a zvyšuje jejich výnos a kvalitu. V pokusech bylo prokázáno nejen zvýšení výnosu, ale také olejnatosti semen.

Poslední šancí jak vylepšit finální úrodu je opětovné využití hnojiv na bázi thiosíranu (zde bychom preferovali LOVOSUR tedy thiosíran amonný, ale ani s Lovohumine K či SK solem neuděláte chybu) při společné aplikaci lepidel (cca 5-6 týdnů před sklizní, dávka 4-5 l/ha).

 

Na závěr ještě jedna minoritní plodina, jenž krášlí naše pole – Jetel nachový. Na dvou lokalitách byl zjištěn výskyt „fytoftóry“ (hniloba srdéčka a kořene, původce Phytophora cryptogea). Zde je dobře použít již mnohokrát zmíněný Lovohumine K, tak následně produkt na podporu tvory hlízkotvorných bakterií. Po vytvoření dostatečného kořenu je na místě aplikace mikroživin. Správná kombinace mikroživin má velký vliv na rychlost, velikost a taky počet hlízkotvorných bakterií.  Zde je na místě aplikace produktu z portfolia Lovochemie, a.s. LOVOSOYA u všech plodin jenž mají přirozenou symbiózu s hlízkotvornými bakteriemi.

Ing. Ladislav Baleja (Lovochemie, a.s.) & Ing. Karel Říha (externí poradce)