Moje hnojiva

Doporučení pro aktuální stav řepky

V tomto roce bylo setí řepky limitováno sklizní předplodiny. Sklizeň obilnin byla ovlivněná nepřízní počasí, a tak se založení porostu ozimé řepky na některých místech dostalo na hraniční agrotechnický termín. Tomu aktuálně odpovídá také momentální stav na polích. Cestou, jak úspěšně dostat porost v co nejlepší kondici do zimy, aby přečkal do jara, je sledování výživového stavu, a to nejen rostlin, ale také půdy.

Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat pozdě setým a opožděným porostům. Nejlepší metoda na sledovaní aktuálního stavu je rozbor rostlin. Některé deficience je možné ale vidět i přímo na rostlinách. Když už je jasně vidět deficience na rostlinách pouhým okem, je už jasný dopad na výnos. Mimokořenovou výživou spolu s regulátory růstu je možné optimálně zregulovat i velmi „rozskákané“ porosty. Mimokořenová výživa může pomoci také k rozvoji kořenové soustavy, což má následně velký vliv na přezimovaní a také na rychlý start rostlin na jaře.

Měli bychom udělat analýzu nejen rostlin, ale také půdy. Ve většině podnicích bylo omezené hnojení obilnin dusíkem a následná vysoká úroda může mít za následek nedostatek dusíku v půdě. Pokud také nebyl aplikován dusík na rozklad slámy, je pravděpodobné, že aktuálně rostliny řepky tuto živinu postrádají. Je dobré si provést N-min rozbory, nebo ještě lépe N-min a síru, zda tyto makroprvky nejsou aktuálně v půdě deficitní. Síra totiž ovlivňuje využití dusíku.

V případě zjištění deficitu je nutné urychleně aplikovat dusík v rychle přijatelné formě. Využít můžete hnojiva LAD, LAV s rychlou amonnou formou dusíku, však nejrychlejší cesta k nápravě deficitního stavu dusíku je použití tekutých hnojiv, a to Lovo CaN nebo Lovo CanT. Po aplikaci Lovo CaN nebo Lovo CaN T dodáme rostlinám nejen rychle přijatelný dusík, ale bonusem je také vodorozpustný a pro rostlinu rychle přijatelný vápník. Vápník dodán na podzim následně ovlivňuje velmi intenzivní start na jaro příštího roku.

Už samozřejmostí je ve výživě síra, jenž by měla být rostlinou přijímána primárně přes kořeny. V případě deficitu je lepší řešit danou situaci mimokořenovou výživou (v případě sucha nebo nedostatečného kořenového systému). Aplikace síry na list má také pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin. Záleží hlavně na formě aplikované síry. Většina produktů Lovochemie, a. s., má síru v tiosíranové formě, což pozitivně ovlivňuje nejen výživový stav rostlin, ale také jejich zdravotní stav. Sekundárně má vliv na potlačení některých savých škůdců (mšice a roztoče). Síra v thiosíranové formě je v produktech LOVOSUR, SK-SOL, dále také v LOVOSPEED a LOVOHUMINE K, kde jsou mimo síru také makroprvky, mikroprvky a komplexní huminové látky pro lepší příjem živin rostlinou.

Řepka je náročná už od podzimu na řadu mikroprvků

Samozřejmostí je bór, kterého potřebuje do zimy minimálně 150 g/ha. Tento mikroprvek je sice nejvíce potřeba v dlouživém růstu, ale nesmíme zapomínat na to, že bór má také vliv na příjem živin přes buněčné membrány. Bór totiž má vliv na enzymy odpovědné za transport živin do rostliny. Další významnou úlohou bóru, molybdenu a manganu je vliv na rychlost zabudování nitrátového dusíku v rostlině. Tyto mikroprvky mají vliv na tvorbu enzymu nitrátreduktáza, který zabudovává nitrátový dusík do organických vazeb v rostlině, například bílkovin, transportních látek, nukleových kyselin, chlorofylu atd. Otázkou je ale, v jaké formě se bór aplikuje. Bór v kyselině borité je pro rostlinu přes list téměř nepřijatelný. Proto je v produktech Lovochemie, a. s., ve formě bóretanolaminu. Náš nejkoncentrovanější je přípravek Borosan Forte. Borosan Humine je vylepšenou formou, kde k přijatelnému bóru jsou doplněné komplexní huminové kyseliny, jež zlepšují příjem všech aplikovaných živin rostlinou.

Mangan, jak jsme už psali, má vliv na zabudovaní dusíku. Je součástí mnoha enzymů, nebo je kofaktor enzymu. Má vliv nejen na nitrátreduktázu a následné zabudovaní dusíku, ale také na tvorbu chlorofylu a dalších organických sloučenin v rostlině. Jeho potřeba právě na podzim je dost vysoká. Jenže vlivem biotických nebo abiotických faktorů může být tato živina v deficitu a následně se z ní stává limitující faktor úspěšného přezimovaní řepky. Z širokého portfolia je zde možné aplikovat MIKROKOMPLEX Cu- -Mn-Zn. Je to koncentrát mědi, manganu a zinku. Mikroprvky jsou vázány v organické formě, která zvyšuje agronomickou účinnost v dávce od 1l/ha. Druhou variantou je MANGAN Forte, a to v dávce 1 až 2 l/ha.

Porosty řepky by se aktuálně daly rozdělit do čtyř skupin

Prvním typem je řepka setá na hranici agrotechnického termínu. Rostliny jsou zde ve fázi čtyř pravých listů, jsou malé a špatně zakořeněné. Zde je nutno co nejrychleji nastartovat porost a tvor- Doporučení pro aktuální stav řepky V tomto roce bylo setí řepky limitováno sklizní předplodiny. Sklizeň obilnin byla ovlivněná nepřízní počasí, a tak se založení porostu ozimé řepky na některých místech dostalo na hraniční agrotechnický termín. Tomu aktuálně odpovídá také momentální stav na polích. Cestou, jak úspěšně dostat porost v co nejlepší kondici do zimy, aby přečkal do jara, je sledování výživového stavu, a to nejen rostlin, ale také půdy. bu biomasy jak nadzemního, tak kořenového systému. Mimokořenovou výživou jsme schopni ovlivnit růst tak, aby i tyto slabé porosty přezimovaly v relativně dobré kondici a na jaro nestrádaly. Na tyto porosty doporučujeme aplikovat co nejdříve produkt z portfolia Lovochemie a. s. LOVOSPEED už ve svém názvu skrývá rychlost, kterou je rostlinou přijímán přes list a následně zabudován do rostliny. Výrazně podporuje hlavně tvorbu nadzemní biomasy. LOVOSPEED by bylo optimální kombinovat s následnou aplikací asi za týden PK-sol nebo Lovofos. LOVOSPEED v jednorázové dávce 15 l a následná aplikace PK-sol nebo Lovofos v dávce 5 l/ha. LOVOSPEED podpoří růst nadzemní části a PK-sol s vysokým obsahem fosforu a draslíku zase podpoří růst kořenového systému.

Druhým typem aktuálních porostů jsou řepky, kde se nacházejí rostliny od 2 do 6 pravých listů. Tyto porosty jsou nevyrovnané a je zde i vzájemná konkurence silnějších jedinců vůči slabším. Na těchto porostech je dobré doplnit mimokořenovou výživu regulátorem růstu na bázi azolu. Doporučením mimokořenové výživy je Lovohumine K v dávce 5 l + Borosan Humine 1,5 l + přípravek na bázi azolu. Následně s týdenním odstupem aplikovat PK-sol nebo Lovofos + Bór.

Třetí typ řepky je optimální. Zde je doporučení hlavně nezanedbat výživu bórem a podpořit zakořenění, v čemž pomůže přípravek Lovofos a to v dávce od 2 až 5 l na hektar + bór v přípravku Borosan forte nebo lépe přijatelný bór v přípravku Borosan Humine. V rámci regulace je dobré použít přípravek na bázi CCC (Chlormequat chloride), jenž je registrován do řepky v dávce 0,75 l/ha.

Porosty čtvrté jsou nevyrovnané, rostliny jsou od optimální fáze až po přerostlé. Zde je nutné porost regulovat tak, aby zbytečně netvořil biomasu do výšky, ale tvořilo se více listů s kratšími řapíky. Z mimokořenové výživy je dobré kombinovat produkty s vysokým obsahem fosforu, které podpoří tvorbu kořenového systému v kombinaci s bórem a regulátory růstu na bázi azolu.

Autor: Ing. Ladislav Baleja, Lovochemie, a. s. Ing. Karel Říha, externí konzultant