Jarní hnojení v období plném změn
Úterý • 24. 3. 2026
Kolik dusíku mohu u jednotlivých plodin ubrat? Lze slučovat dílčí dávky hnojiv, abych ušetřil naftu? Nemůže docházet ke ztrátám živin? Mohu vynechat mimokořenovou výživu?
Jarní hnojení v letošním roce je plné otázek. S ohledem na nepříznivou ekonomickou situaci v zemědělské prvovýrobě jsou hledány značné úspory v segmentu hnojení a výživy rostlin. Zajištění dobrého výnosu se však bez potřebných živin neobejde. Často slýcháme o podstatném snížení dávek hnojiv, jelikož nemusí být snahou vytvořit maximální výnos, s ohledem na nízkou cenu komodit a jejich špatný odbyt. Na druhou stranu nesmíme zapomenout, že výnosem si „ředíme“ také ostatní náklady, které jsou přímo provázány s pěstováním dané plodiny (osivo, ochrana proti chorobám a škůdcům apod.) či výdaje nepřímo spojené s provozem zemědělského subjektu. Úspory v oblasti hnojení proto mohou být pouze takové, aby neměly závažnější dopad na snížení výnosu. Je proto vhodné zvolit takové strategie, které na jednotlivých pozemcích umožní alespoň udržení výnosu. Po loňském výnosově nepříznivém roce pro řepku, by však bylo radostnější její výnos zvýšit. Naopak obilniny dosáhly dobrých výnosů, a tak je přáním i v letošním roce je zopakovat. Vždy však musíme pamatovat na celý komplex faktorů.
Rozdílné dávky živin
Začít můžeme lepší diferenciací dávek dusíku. Mnohé pozemky jsou totiž často odlišné, avšak obvykle jsou hnojeny stejnou dávkou hnojiva, jelikož se nehnojí „podle pozemků“, ale podle plodin. Některé pozemky, a to z různých důvodů, mají dlouhodobě nižší schopnost poskytnout dostatečný výnos některé plodiny, nebo dokonce většiny pěstovaných plodin. Na druhou stranu jsou pozemky, které poskytují přirozeně dobrý výnos. Bylo by však chybné, plně nevyužít tento potenciál. Nemusíme mít přitom k dispozici satelitní snímky k určení výnosového potenciálu, výnosové mapy ze sklízecích mlátiček a podobné nástroje využívané především pro „precizní zemědělství“. Výnosy jednotlivých pozemků si každý agronom jistě dlouhodobě zaznamenává. Pochopitelně, pokud máme některé uvedené údaje pro zpřesnění odhadu výnosů také k dispozici, pak jedině dobře. Je proto oprávněné, že u jednotlivých plodin ještě zvážíme korekci dávek s ohledem na předpokládaný výnos. V čase, kdy vychází tento příspěvek, s ohledem na dosavadní průběh počasí (zejména sucho), lze předpokládat, že ozimé plodiny budou mít značný podíl z dávky dusíku již naaplikovaný. To platí především u ozimé řepky a v mnoha případech i u ozimých obilnin. Nesmíme opomenout, že ozimé obilniny, zejména ozimá pšenice má oproti řepce zpočátku pomalejší příjem živin. Proto bychom u této nejpěstovanější plodiny neměli zapomenout na případnou korekci dávky živin v pozdějším (kvalitativním) přihnojení, jelikož má vliv nejen na obsah dusíkatých látek, ale ještě ovlivňuje udržení počtu zrn v klasech a mnohé parametry související s kvalitou i výnosem.
Slučování dávek dusíku
Avšak s ohledem na současnou situaci ve světě a značný růst ceny nafty mnozí pěstitelé zvažují slučování dílčích dávek dusíku, aby uspořili alespoň aplikační náklady. Tuto strategii bychom však měli vždy propojit se správnou volbou hnojiv, abychom maximálně snížili riziko ztrát dusíku. V případě dlouhodobého sucha, kdy je již skutečně proschlá vrchní vrstvička půdy a není výhled na příchod srážek, je stále nejrizikovější aplikace močoviny, a to i s inhibitorem enzymu ureázy. Obdobně to platí o hnojiva s roztokem močoviny DAM, SAM). Inhibitor ureázy zpomalí (oddálí) rozklad močoviny pouze o několik dnů, max. 1-2 týdny, přičemž jeho působení se zkracuje s rostoucí teplotou půdy. Pokud je půda stále suchá, dochází ke značnému těkání amoniaku vznikajícího při rozkladu (hydrolýze) močoviny, a tím zbytečným a nežádoucím ztrátám dusíku. Pokud se však v předpovědi počasí objeví změna a přechod výraznějšího frontálního systému se srážkami, lze hnojiva s močovinou využít před nebo brzy po srážkách (na dostatečně vlhkou půdu). Při slučování dávek pro ozimou pšenici však také hrozí riziko pozdějšího vyplavování nitrátů, zejména na promyvnějších půdách. Dusík z močoviny při jeho dalších přeměnách poměrně rychle nitrifikuje a mění se na mobilní nitráty (dusičnany). Z předchozích let víme, že i přes suchý březen mohou v dubnu přicházet intenzivnější srážky. Jejich vsakování nitráty „rozpohybuje“, čímž se riziko vyplavování zvyšuje. Proto je jistější, aby při slučování dávek hnojiva také obsahovala inhibitor nitrifikace. Úspěšně lze využívat např. močovinu ALZON neo-N s oběma inhibitory, tj. ureázy i nitrifikace, nebo do kapalných hnojiv (DAM, SAM) přídavek inhibitoru nitrifikace, např. PIADIN neo. Tento produkt je vhodný také k tekutým statkovým hnojivům (digestátům, fugátům, kejdě), které se v rámci úsporných opatření v jarním období využívají také k ozimé pšenici jako „náhrada“ minerálních dusíkatých hnojiv, či pro jiné plodiny (okopaniny, kukuřici, travní porosty aj.) jako součást standardní technologie.
Základní hnojení jařin
Celkem včas se podařilo připravit pole pro jarní plodiny, zejména jarní ječmen, cukrovou řepu, mák, slunečnici. V mnoha případech je již také hlavní podíl hnojiv naaplikován, neboť bylo důležité jejich zapravení do půdy před setím, případně při setí. Jarní plodiny budou ještě často přihnojovány, proto ani u této skupiny plodin bychom neměli zapomínat na rozdílnost podmínek na jednotlivých pozemcích. K těmto plodinám lze pochopitelně také využívat minerální hnojiva, kde je možné také pozdržet přeměny dusíku a „pojistit si“ jeho sloučenou dávku. Prvním krokem je využití hnojiv, které mají přirozeně pomalejší formu dusíku, tj. amonnou a jeho přeměny jsou navíc zpomaleny kyselejšími podmínkami hnojiva. V tomto případě se jedná o hnojiva se síranem amonným (SA, DASA), avšak přeměny dusíku u hnojiv s touto účinnou složkou mohou být ještě navíc zpomalovány přídavkem inhibitoru nitrifikace. Příkladem může být hnojivo LOVOGRAN IN, kde je zdrojem dusíku síran amonný, ENSIN PLUS s účinnou složkou v podobě kombinace síranu amonného a dusičnanu amonného (DASA). Dočasnou ochranu dusíku před jeho přeměnami a snížení rizika ztrát umožňují také hnojiva s přídavkem zeolitů. Tyto přírodní minerály dočasně váží dusík ve své mikrokrystalické struktuře, avšak při jeho spotřebě rostlinami (poklesu koncentrace v půdním roztoku) je uvolňován a stává se rostlinám dostupný. Základem hnojiv je síran amonný (ZENFERT NS 13-29) nebo ledek amonný (ZENFERT 24 N).
Mimokořenová výživa
Jelikož dusík je nejvíce aplikovanou živinou v jarním období, lze očekávat největší úspory, a tedy snižování dávek u této živiny. Často bude také snahou omezit dávky listových hnojiv pro mimokořenovou výživu. Avšak kombinace snížení dávek dusíku i podpory jeho využití rostlinami by se nakonec mohlo skutečně projevit na poklesu výnosu, a to i u současných výkonných odrůd. Kromě již výše zmíněného sucha jsou další faktory, které negativně ovlivňují příjem a využití živin rostlinami. Průběh teplot byl od konce února „jak a houpačce“, a to na celém území České republiky, tj. ve všech podmínkách hospodaření. Obvyklé bylo velké rozpětí teplot mezi ranními minimy, kdy se teploty dostávaly k bodu mrazu a odpoledními maximy přes 12-15 °C. Tyto podmínky rostlinám nevyhovují, a to jak nadzemní biomase, která musí efektivněji hospodařit s asimiláty, tak růstu kořenů, který byl ve studených půdách zatím omezený. S tím souvisí nejen pomalejší příjem dusíku, ale také dalších živin, zejména fosforu, draslíku, vápníku a některých mikroživin.
Proto je důležité mimokořenou výživu i v tomto složitém období stále využívat, s ohledem na průběh počasí a stav porostů. Obecně platí, že se můžeme zaměřit na listová hnojiva, které mají určitou kombinaci působících a často vzájemně se podporujících látek. Mezi ně lze zařadit listová hnojiva s obsahem huminových látek, které nepřímo ovlivňují rostlinný metabolismus. Zvyšují například intenzitu fotosyntézy, vytváření klíčových organických látek jako jsou aminokyseliny, bílkoviny, cukry, nukleové kyseliny. Vlivem zvýšené produkce organických látek je podpořen růst nadzemní biomasy a také tvorba kořenů. Lépe rozvinuté kořeny umožňují lépe přijímat vodu a živiny z půdy. Význam huminových látek aplikovaných na rostliny tak stoupá právě v období rychlých změn průběhu počasí. Huminové látky také prodlužují období využitelnosti živin z aplikovaných listových hnojiv, jelikož brání vysychání povrchu listů a také smyvu účinných složek listového hnojiva.
Pro řepku je vhodným hnojivem např. BOROSAN Humine, neboť v současné době intenzivně vytváří listovou plochu a po jarní rovnodennosti vstupuje do dlouživého růstu. Bór, mimo jiné funkce, podporuje transport asimilátů z listů do dalších částí rostlin (kořenů, stonků, vegetačních vrcholů), což je v tomto období velice důležité.
S ohledem na zatím pomalejší příjem fosforu jsou vhodná hnojiva s obsahem této živiny. V raných fázích růstu je fosfor i přes listy poměrně dobře přijímán a později dle potřeb rostlin remobilizován do jednotlivých částí rostlin. Fosfor, z důvodu jeho důležitých fyziologických a stavebních funkcí (vytváření energetických molekul ATP, NADP aj., tvorbě buněčných membrán, nukleových kyselin aj.) čímž pomáhá u obilnin při odnožování a zakládání klasů. Tvorbu těchto důležitých složek výnosu můžeme ještě posílit u ozimé pšenice (zejména později setých porostů) a v následujícím období také u jarního ječmene, u kterého jsou klasy zakládány již při odnožování. Mezi listová hnojiva s kombinací účinku huminových látek a fosforu patří například LOVOHUMINE NP+Zn. Podporou vzniku produkčních složek výnosu zvýšíme nejen pravděpodobnost dobrého výnosu, ale především lepší využití aplikovaného dusíku i dalších živin.
Ing. Jindřich Černý, Ph.D., ČZU v Praze
