Moje hnojiva

Rychle přijatelný dusík a vápník – to je Lovo CaN.

Ledek vápenatý historicky patřil k žádaným a úspěšným hnojivům, nicméně díky historickým vlivům ustoupil v ČR výrazně do pozadí zájmu. Před asi deseti lety uvedla Lovochemie, a.s.s na trh hnojivo určené zejména pro mimokořenovou výživu dusíkem a vápníkem Lovo CaN (roztok ledku vápenatého). O několik let později byla na základě pozitivních zkušeností uvedena na trh „zesílená“ verze – Lovo CaN T. Vyvážená kombinace nitrátového a močovinového dusíku umožnila využít schopnost rostliny uskladnit nitráty do zásoby ve vakuolách a podle potřeby je uvolňovat i schopnosti amidické formy urychleně a pro rostlinu energeticky úsporně se zabudovat do bílkovinných struktur buněk. Významnou výhodou Lovo CaN i Lovo CaN T (Turbo) je minimální fytotoxicita. 

Umožní rychle vyřešit deficit

Pokusy na mnoha plodinách a porostech prokázaly v praxi velmi dobrou přijatelnost obou živin, což umožňuje řešit nedostatky ve výživě dusíkem a vápníkem velmi rychle.  Důležité je to zejména u vápníku, jehož nedostatek se projevuje zbělením vrcholů a odumíráním mladých listů, tvorbou nekróz počínajících u špičky listů, zhoršenou diferenciací květních pupenů, hnilobou plodů i pihovitostí jabloní. Zejména v současné době, kdy téměř celé území ČR zasáhlo sucho, zpomaluje nedostatek vápníku z vývoj kořenů a omezuje příjem živin v první řadě u mladých rostlin. Na rozdíl od dusíku je vápník v rostlinách obtížně opakovaně využitelný reutilizací. Proto je důležitá jeho pravidelná dodávka do rostoucích pletiv po celou dobu vegetace. Hromadí se ve starších buňkách za vzniku špatně rozpustných vápenatých solí, které vyrovnávají acidobazickou rovnováhu v buňkách. Z tohoto důvodu může být množství využitelného vápníku v rostlinách nízké i přes vysoký obsah zjištěný prostřednictvím anorganického rozboru rostlin. Suché a chladné počasí nepřispívalo příjmu vápníku ani letos na jaře o čemž jsme se přesvědčili na polních vycházkách uskutečněných v březnu. S výjimkou jednoho porostu na jižní Moravě bylo dalších šestnáct porostů deficitních. Na tomto stavu se výrazně projevuje omezení vápnění zemědělských pozemků se všemi jeho důsledky. Nedostatek vápníku má za následek nejen na první pohled viditelné lámání stonku se snížením pevnosti a stability buněčných stěn včetně snížené odolnosti vůči patogenům ale i okem neviditelné změny velikosti pórů v buněčných stěnách. Ty regulují průchod látek buňkami což má následný vliv na fyziologické pochody v rostlinách od výše výnosu po rovnoměrnost dozrávání a skladovatelnost produkce. Při nedostatku vápníku dochází k jeho náhradě jinými prvky (draslík, sodík, hliník) a tím ke změně propustnosti membrán. Může dojít až k jejich destabilizaci a snížení odolnosti rostlin proti stresu. Významným efektem při aplikaci Lovo CaNu je podpora příjmu dalších potřebných živin (tab. č. 4) a celkové zlepšení výživného stavu.

Pozitivně ovlivňuje výnos i kvalitu

Již od počátku vývoje, zkoušení a ověřování v praxi se ukázala schopnost Lovo CaNu s obsahem 7 % dusíku v nitrátové formě a 13 % vápníku (CaO) pozitivně ovlivnit výnos i kvalitu, a to zejména na kyselejších půdách a za chladného průběhu jara. Nejlepší výsledky byly získány v polních podmínkách u ječmenů jak jarních, tak ozimých. Zlepšení výživného stavu nevedlo ke zvýšenému nebezpečí poléhání. Naopak zpevnění pletiv, zlepšené vlastnosti polopropustných membrán, lepší růst kořenů i pylové láčky mělo za následek zvýšení výnosu i kvality produkce. U ozimého ječmene (tab. 1 a 2) a pšenice (tab. 3-5) lze využít Lovo CaN jak při regeneračním, tak při produkčním hnojení v dávce 50-200 l/ha. U jarního ječmene se využívá jako součást produkční dávky dusíku. Velmi dobrých výsledků je dosahováno při postřiku jabloní proti hořké pihovitosti jablek a u paprik a rajčat při ošetření proti vrcholové hnilobě plodů. Velmi dobré výsledky jsou dosahovány při regeneraci travních porostů po seči. Využít lze tohoto hnojiva i ve výživě řepky ozimé, avšak pro využití v této plodině byl vyvinut Lovo CaN T obsahující zvýšené množství dusíku při zachování stejného obsahu vápníku jako u prvního výrobku. Osvědčily se jak podzimní aplikace na slabších a pozdě setých porostech, podpora jarní regenerace i zásahy v období prodlužovacího růstu (tab. 7). Důležitá je zde nejen bezprostřední dodávka dusíku a vápníku rostlinám, ale i schopnost stimulace příjmu dalších živin kořenovou soustavou v podmínkách, kdy je jejich přijatelnost omezena. V praxi jsme se v poslední době setkávali se situací, kdy porosty ozimé řepky ve vyšších fázích vývoje (BBCH 65-70) začínaly, někdy pouze přechodně, trpět nedostatkem dusíku a vápníku.  Příčinou byl zpravidla nedostatek srážek, který neumožnil porostu přijímat dostatek živin prostřednictvím kořenové soustavy ale i přemokření, extrémní teploty, proplavení živin do nižších vrstev půdy, vysoké pH nebo vysoký obsahu draslíku a hořčíku. Z těchto důvodů nebyl kvetoucí porost dostatečně zásoben živinami, což se negativně odrazilo na výnosu semene. V období květu vrcholí příjem většiny živin a po odkvětu v období tvorby šešulí je přijímána jejich menší část. Výjimkou je však právě vápník a síra. Po odkvětu je těchto živin přijato ještě kolem 40 % (Hřivna a kol. 2015) celkové potřeby. Významné uplatnění proto našel Lovo CaN T při ošetření řepky v období plného květu (tab. 6 a 8) v dávce 200 l/ha. Tato aplikace pravidelně zvyšuje výnos o 5-7 %. 



Univerzální použití, minimální fytotoxicita a velmi dobrá výnosová reakce vytvořila z obou Lovo CaNů důležitou součást řady úspěšných produktů Lovochemie, a.s.

Více informací včetně cen a dostupnosti žádejte u poradců společnosti Oseva Bzenec nebo u svých dodavatelů hnojiv.

Vybrané zkušenosti s LovoCany