Réva vinná a ovocné dřeviny také potřebují výživu

Pondělí • 3. 4. 2023

Réva vinná, obdobně jako jiné trvalé kultury (např. ovocné dřeviny), má specifické nároky na výživu a hnojení. S ohledem na tvorbu nových letorostů, listů, květů a plodů potřebují tyto plodiny relativně velké množství živin. Živiny pro svůj růst a vývoj přijímají především kořeny z půdního roztoku. Ne vždy jsou však trvalé kultury založeny v takových podmínkách, které zajišťují optimální množství a dostupnost živin. Některé půdní faktory nebo průběh počasí omezují přísun živin ke kořenům (např. vápnité půdy s vyšším pH, těžké či naopak písčité půdy, působení delšího období sucha apod.). Zvláštní pozornost výživě vinohradů a ovocných sadů je nezbytné věnovat v dalších produkčních letech, kdy vlivem opakovaného odběru živin klesá jejich biodostupnost. Významně se také liší přijatelnost živin v odlišných podmínkách obhospodařování meziřadí (trvalý travní pokryv, biopásy meziplodin, černý úhor). Ve všech uvedených případech je vhodným agrotechnickým opatřením použití mimokořenové výživy s využitím listových hnojiv. 

Lovochemie nabízí listová hnojiva s vysokou účinností aplikovaných živin díky vhodné formě pro příjem rostlinami či přídavku látek, které zvyšují přijatelnost živin (cheláty, huminové látky apod). Pro vinnou révu doporučujeme aplikovat listová hnojiva s vyšším obsahem živin v klíčových fázích růstu. To je především růst letorostů, zakládání a zrání hroznů. Aplikace listových hnojiv podpoří také tvorbu plodů u ovocných dřevin. Mnohé živiny mají také vliv na kvalitu plodů i zdravotní stav rostlin. 

Které prvky doplňovat

Významnou funkci ve výživě a ochraně rostlin má například bór (B). Tento mikroprvek je důležitou složkou buněčných stěn, ve kterých propojuje pektinová vlákna s dalšími složkami buněčné stěny. Tím se zvyšuje jejich stabilita, pevnost, pružnost a odolnost proti patogenům. Rozbory půd v trvalých kulturách sice vykazují většinou dostatečný obsah B, avšak na alkalických půdách, kde jsou často založeny vinohrady, se přístupnost B významně snižuje. Fyziologický deficit se prohlubuje zejména v období sucha či vyšších teplot. Bór prokazatelně ovlivňuje růst a vývoj révy vinné. Působí na růst letorostů a listů, kdy je potřeba B vysoká. Bór přispívá k diferenciaci květních pupenů a v době květu ovlivňuje klíčení a růst pylové láčky. Při nedostatku B květenství sprchává. Dochází také ke hráškovatění hroznů. Bor je důležitý pro transport cukrů z listů do plodů. V průběhu vegetace proto doporučujeme opakovanou aplikaci hnojiva BOROSAN Humine (8 % B) v dávce 3 litry/ha. První důležité období je při otevírání pupenů, následně při růstu plodů, kdy je vhodné hnojení opakovat ve 14 denním intervalu. Huminové látky obsažené v hnojivu působí přímo na zvýšení fotosyntézy a tvorbu organických látek. Nepřímo zvyšují využitelnost živin z hnojiva, především snížením povrchového napětí mezi roztokem a kutikulou listů a zpomalením vysychání postřiku po aplikaci.

Pozitivní vliv na výnos a kvalitu plodů má také foliární aplikace fosforu (P) a dusíku (N). Fosfor je významnou živinou energetického metabolismu rostlin, významně ovlivňuje průběh a rychlost fotosyntézy, tvorbu asimilátů i jejich transport (do dřeva, plodů, kořenů), podporuje zakládání květů a plodů. Přijatelnost P přes kořeny je snižována jeho odčerpáním v okolí kořenů, nízkou mobilitou v půdě, a především nevhodným pH (na kyselých nebo alkalických půdách). Při nedostatku fosforu jsou listy malé, tmavozelené až načervenalé, řapík a žilnatina se zbarvují dočervena, jsou zpomalovány výše uvedené metabolické procesy. Může se také objevit sprchávání květenství, bobule se nevyvíjejí. Fosfor má vliv na kvašení moštu, obsah kyselin a stabilitu barviv ve vínu. Ovlivňuje též aromatický charakter vín. Doporučujeme proto aplikaci P hnojivem LOVOHUMINE NP + Zn (7 % N, 22 % P2O5, 1 % Zn, huminové látky), zejména v období tvorby nových letorostů a při zakládání plodů (po odkvětu).  

U révy vinné i ovocných dřevin je také důležitý zinek (Zn). Tento mikroprvek zvyšuje stabilitu bílkovin, zpevňuje buněčné membrány a zvyšuje odolnost rostlin při suchu a vysokých teplotách. Přispívá také ke zvýšení intenzity fotosyntézy a tvorbě organických látek. Nezanedbatelný je vliv Zn na přírůstky letorostů (reguluje růstové hormony) a především působí na zakládání květních pupenů. Nedostatek Zn u trvalých kultur vzniká vlivem pravidelného odběru rostlinami. Uvolňování Zn z půdy je však pomalé, zejména pokud nejsou využívána stájová hnojiva. Biodostupnost Zn značně klesá se zvyšujícím se pH půdy (již nad 6,0) a zejména na neutrálních a alkalických půdách. V těchto podmínkách doporučujeme při pěstování révy vinné (i ovocných dřevin) aplikovat listové hnojivo ZINKOSOL Forte (11 % Zn, 5 % S) v dávce 2 litry/ha. 

Na neutrálních a alkalických půdách klesá také přístupnost železa (Fe). U rostlin je nezbytné pro syntézu chlorofylu, je součástí četných enzymů (Ferredoxinu, Rubisco, peroxidáz a kataláz) a dalších významných sloučenin. Listy rostlin se silným deficitem železa mají snížený obsah chlorofylu a žloutnou, klesá účinnost fotosyntézy. K náročným plodinám na Fe patří především réva vinná, bobuloviny a peckoviny. Na půdách s vyšší hodnotou pH proto doporučujeme opakovaně aplikovat hnojivo FEROSOL (4 % Fe) v dávce 4 až 6 l na hektar při jedné aplikaci. Hnojivo je koncentrát železa určený k preventivnímu či akutnímu odstraňování nedostatku železa v rostlinách. První aplikaci doporučujeme po olistění kultur a následně hnojení opakovat ve 14denních intervalech minimálně 4x za sebou. Kromě doby kvetení, kdy jsou porosty citlivější, je možné hnojivo aplikovat po celou dobu vegetace. 

Při dozrávání hroznů doporučujeme zvýšit přísun draslíku (K), který je koncem vegetace již méně přijímán přes kořeny. Draslík má vliv na zrání a kvalitu hroznů, ovlivňuje průběh fotosyntézy, transport a akumulaci cukru v bobulích. Zvyšuje odolnost vůči houbovým chorobám a ovlivňuje též vyzrávání dřeva a jeho mrazuvzdornost. Pro doplnění draslíku doporučujeme hnojivo SK sol (17 % S, 26 % K) v dávce 5 litrů/ha. Síra (S) se v posledních letech řadí mezi prvky s nízkým obsahem v půdách, zejména s ohledem na snížení emisí S a malé spady z atmosféry. Tento prvek má přitom pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin. Kombinace S a K umožňuje spojit aplikaci důležitých makroprvků v podobě thiosíranu draselného. Thiosírany jsou přirozené metabolity rostlin, které zvyšují jejich odolnost proti chorobám i škůdcům.