Radovesice plné informací a pohody
Pondělí • 3. 7. 2023
Připomenutí třicetiletého výročí společnosti AGROFERT, přehlídky odrůd řepky a ozimé pšenice nebo pokusy s hnojením a technika. Taková byla náplň 13. polního dne v Radovesicích nedaleko Litoměřic, který proběhl na začátku června. Na akci se také hovořilo o zemědělské politice v Evropském parlamentu a možnostech, jak přizpůsobit hnojení požadavkům Green Dealu.
AGROFERT oslavil třicetileté výročí. Je to česká společnost, která působí v patnácti zemích, zaměstnává 31 000 lidí, z toho 21 000 lidí v ČR a v zemědělství 6500. Obdělává asi 140 000 ha a provozuje vertikálu od vidlí po vidličku, protože kromě zemědělství má také potravinářskou výrobu. Další částí je chemický průmysl, shrnul ředitel podniku Agro ZZN, a. s., Ing. Jan Bretšnajdr. Dodal, že loni enormně rostly náklady na minerální hnojiva, pohonné hmoty, pesticidy i financování. Od žní přitom výrazně klesají ceny obilovin i řepky. Uvedl, že se loni sklidilo průměrných 7 mil. t hlavních obilovin (5,2 mil. t pšenice a 1,8 mil. t ječmene). Ke konci dubna letošního roku se pak z republiky vyvezlo 2,6 mil. t obilovin, loni ve stejném období to bylo 2,8 mil. t. Ing. Bretšnajdr ale doufá, že se podaří jako obvykle vyexportovat 3 mil. t. Upozornil, že není známo, kolik komodit se sem z Ukrajiny dovezlo přes Slovensko nebo Polsko.
Připravují se na Green Deal
S pokusy návštěvníky seznámil Ing. Radek Košál (Lovochemie, a. s.). Uvedl, že oblast letos trpí nedostatkem srážek, například za květen tam spadlo 8 mm a pak pršelo až krátce před akcí, zhruba 16 mm a 8 mm. V porovnání s loňským rokem ale bylo chladněji. Díky tomu bylo na regenerační hnojení řepky dostatek času a především vysoké dávky hnojiv fungovaly velmi dobře, uvedl Ing. Košál. Dodal, že porosty byly zakládány technologií strip-till, která přispívá k ekologizaci, a považuje ji za velmi perspektivní. Konstatoval také, že v plodinách testují nová i klasická hnojiva, odlišné dávky, zkoušejí stimulaci porostů a hledají nové cesty. Pracují na tom, jak reagovat na evropský ekologický tlak, tedy jak dosahovat minimálně stejných výnosů se snížením dávky hnojení o 20 %. Hodně si slibují od hnojiv na bázi zeolitu. Jde například o ZENFERT 24N, tedy klasický ledek, kde byl dolomit nebo vápenec nahrazen zeolitem. Jinou možností je podle Ing. Košála hnojivo na bázi síranu amonného ZENFERT NS 13-29, který neokyseluje půdu, protože obsahuje zeolit a čtyři procenta vápníku. K dalším hnojivům, které AGROFERT označuje za Green Deal Ready, patří DASA H, DASAMAG H (obě s humáty), PIADIN neo a SLOWUREA (oba inhibitory).
Návštěvníci si mohli prohlédnout zhruba dvacet pět odrůd ozimé pšenice. Pod značku „PENAM” doporučuje, byly zahrnuty odrůdy Adina, Julie, Illusion, LG Absalon, Moschus, Viriato, RGT Reform a Ponticus. Askaban byl označen za kandidáta na toto doporučení. Podobný byl počet prezentovaných odrůd ozimé řepky. Jako „PREOL ideal” byly označen odrůdy Duke, Tuba, PT303, Batis, Temptation, Manhattan, Aganos, LG Auckland, LG Arnold, ES Capelo, DK Exbury, DK Exaura, DK Excided a Salute. Ke kandidátům patřily odrůdy PT302 a SY Glorietta.
Otestovali kombinace hnojiv
Co se týče výsledků s hnojením u řepky v minulém ročníku, z pohledu výnosu se nejlépe umístila aplikace ZENFERT 24N a ZENFERT NS 13-29 jak při regeneračním, tak produkčním přihnojení (celkem 175,5 kg N/ha; výnos 4,41 t/ha), vyplývá z podkladů v pokusu. Na druhé pozici byl LOVOGRAN B pro regenerační přihnojení a ZENFERT 24 N pro produkční (176 kg N/ha; 4,18 t/ha). Třetí pozici zaujala LOVODASA B jako jako regenerační a ZENFERT 24 N produkční hnojivo (174 kg N/ha; 4 t/ha). V pokusech testovali také vliv podzimního hnojení 40 kg N/ha se závěrem, že v závislosti na hnojivu a podmínkách se zvýšení výnosu pohybuje v rozmezí 3–15 %. Varianty hnojení pšenice se zkoušely ve dvou blocích. V bloku A dosáhla nejlepšího výsledku jedna aplikace hnojiva ALZON Neo-N (144 kg N/ha) v termínu pro regenerační přihnojení (2. 3. 2022), výnos byl 7,4 t/ha. Překonala tak i varianty s vyšší dávkou dusíku. Z pohledu kvality ale měla tato varinta nejnižší obsah N- -látek (13,3 %, průměr byl 13,7 %). V bloku B dosáhla nejvyššího výnosu (7,6 t/ha) varianta, kdy se pro regenerační hnojení využil ZENFERT NS 13-29 (400 kg/ha), pro produkční ZENFERT 24 N (300 kg/ha) a pro kvalitativní ZENFERT 24 N (200 kg/ha). Celková dávka dusíku byla 144 kg/ /ha. Obsah N látek dosáhl 12,5 % při průměru pokusu 12,72 %.
Pro bezorebné hospodaření
Na polním dnu došlo také na techniku. Jan Nedoma (Agri CS, a. s.) představil dvojici strojů. Prvním byl stroj na zpracování půdy Sumo Trio, který zpracuje celý profil půdy a připraví ji k setí. K tomu slouží podrývací slupice, které podryjí půdu, odstraní zhutnění, ale profil nemíchají. Následují sekce talířových disků, které zamíchají posklizňové zbytky a organická hnojiva. Navazuje těžký půdní pěch, který zpětně konsoliduje půdu, aby v ní nebyly vzduchové mezery, které by zamezovaly vzlínání vody v období sucha. Na stroj je také možné umístit výsevní
ústrojí a secí botky a jedním přejezdem v dráze slupic uložit osivo řepky olejky na šířku řádků 50 cm, uvedl Jan Nedoma. Popsal také secí stroj Sumo DTS 3 pro technologii strip-till, kterým byly založeny prezentované porosty pšenice. Jedním přejezdem umožní zakládat porosty do strniště, meziplodin, podmítky, louky a podobně. Stroj má na každé sekci kolter, který prořízne posklizňové zbytky a udělá cestu podrývacímu dlátu, které zasáhne až do 30 cm. Ihned za ním stroj umisťuje osivo v dráze slupic. Stroj tak šetří čas, náklady a vláhu, shrnul Jan Nedoma.
Snížit emise z pěstování řepky
V polovině července minulého roku obnovili v akciové společnosti Preol provoz lisovny a extrakce a nyní plánují vykoupit veškerou řepku, která je v blízkém okolí k dispozici, uvedl na akci generální ředitel společnosti Preol Ing. Milan Kuncíř. Dodal, že se jim podařilo zvýšit efektivitu zpracování, kromě oprav totiž udělali řadu zlepšení na lisech a souvisejícím zařízení, aby byli do budoucna konkurenceschopní. Připomněl, že EU hodně mluví o udržitelnosti a Preol většinu oleje využije do biopaliv. Bionafta se porovnává s klasickou naftou v tom, kolik uspoří emisí skleníkových plynů. Dnes jsou podle Ing. Kuncíře zhruba kolem 7 % úspory skleníkových plynů, ale na trhu soupeří s jinými produkty, které mají úsporu až 90 %. Připomněl, že parlament schválil, že se v ČR nebude povinně přimíchávat biopalivo a jediným rozhodujícím parametrem je úspora skleníkových plynů. Pokud mají být tedy dlouhodobě konkurenceschopní se zpracováním řepky, je nutné snižovat emise skleníkových plynů. V Preolu v tom podle Ing. Kuncíře udělali v minulých letech hodně, a i přes uvedené rozhodnutí prodávají více na český trh, který oceňuje, že mají dobrý produkt s nízkými emisemi. Do budoucna to ale nebude stačit. Příležitostí je snížení emisí z pěstování řepky, které jí zajistí dlouhodobou budoucnost. Emise z pěstování totiž tvoří 80 % celkových emisí, které se promítnou do bionafty.
JUDr. Miloslav Spěváček, člen představenstva akciové společnosti Lovochemie, připomněl, že se aktuálně ceny hnojiv dostaly na úroveň roku 2020, ale klesají i ceny komodit. Uvedl, že vysoké ceny plynu a čpavku přinesly v minulém roce těžké období, které vedlo i k omezování výroby. Ceny hnojiv proto v EU silně vzrostly, což vedlo k vysokým dovozům ze zahraničí (včetně Ruska); dovoz se zvýšil z 2,1 mil. t N na 5 mil t. N. Upozornil, že těžko mohou konkurovat zemím, kde je cena plynu výrazně nižší. V EU navíc platí emisní povolenky, Green Deal, Fit for 55, a to všechno stojí obrovské peníze. Investují proto velké prostředky na vývoj produktů s výrazně nižší uhlíkovou stopou, což bude asi cesta do budoucnosti.
Pohled na zelenou politiku se mění
O vyjednávání v rámci zemědělské politiky v evropském parlamentu hovořil europoslanec Ing. Martin Hlaváček a naznačil, že se v EU náhled na zelenou politiku v zemědělství v řadě zemí mění. „Věřím, že se nám v příštím roce podaří rozdat karty znova a budeme mít více spojenců, než jsme měli dosud,“ uvedl. Dodal, že se v poslední době hodně bojuje o nařízení o pesticidech. Evropská komise ale podle něj bohužel nezná nic jiného než zákazy a zároveň úřady nejsou schopny včas autorizovat a povolovat alternativní látky. „Dva roky nám slibují, že dostaneme návrh k novým genomickým technikám tak, abychom mohli používat odrůdy, které budou potřebovat méně chemie,“ uvedl Ing. Hlaváček s tím, že jim roky slibují i podporu pro precizní zemědělství. Jak uvedl, nařízení o pesticidech je momentálně zablokováno, stejně
jako nařízení na obnovu přírody. V červenci má být hlasování k industriálním emisím, kde by měla být stáda skotu zahrnuta pod průmyslové znečišťovatele.
Další téma, které se podle něj už několik měsíců řeší, je dopad dovozů komodit z Ukrajiny na evropský trh, což je důsledek toho, že tranzity nikdo nehlídal. Ing. Hlaváček uvedl, že se sem dostalo mnoho milionů tun zemědělských komodit, což má vliv na ceny v celé EU. Navrhoval vrátit cla, jak to bylo v asociační dohodě, což ale některé státy odmítaly, protože potřebují levná krmiva.
red