Moje hnojiva

Přihnojení listovými hnojivy na bázi ledku vápenatého jako efektivní doplněk dusíkaté výživy

 

Autoři:

1Antošovský J., 1Ryant P., 1Škarpa P., 2Bečka D.

1Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

2Katedra agroekologie a rostlinné produkce, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze


Dusík hraje ve výživě polních plodin dominantní roli. Pozitivní vliv dusíku na výnos a kvalitu byl prokázán již dávno, dnes je však jeho spotřeba ve srovnání s ostatními aplikovanými živinami více než dvojnásobná. Primárním zdrojem dusíku jsou minerální hnojiva. Využitelnost dusíku je však v běžných podmínkách na úrovni okolo 40-50 %. Asi není třeba připomínat, že nízká využitelnost dusíku vede jednak k ekonomickým ztrátám, jednak ke znečištění životního prostředí (eutrofizace vod, kvalita ovzduší, skleníkové plyny aj.). Mezi běžná opatření zvyšující využití živin (50-70 %) za současného snížení enviromentálních ztrát (volatilizace, vyplavení) lze uvést vhodný termín aplikace, formu živin či zapravování hnojiv do půdy. I přes to, že se výzkum již dlouhodobě zaměřuje na stále sofistikovanější metody zvyšující efektivitu hnojení dusíkem, např. obalovaná hnojiva, hnojiva s inhibitory přeměn dusíku (inhibitor ureázy, inhibitor nitrifikace) či kombinace hnojiv s hydrogely, jejich zavádění do praxe je prozatím omezené. Nejpoužívanějším opatřením zajišťujícím minimalizaci ztrát a rovnoměrný přísun dusíku během vegetace tak stále zůstává především jeho dělená aplikace v době největší potřeby rostlin. Je však třeba připomenout, že výživa polních plodin by měla být harmonická, neměli bychom tedy zapomínat na aplikaci ostatních esenciálních makroprvků, v případě potřeby i mikroelementů.

Významnou roli z hlediska příjmu a využití dusíku hraje síra, která se mimo jiné podílí na syntéze cysteinu, methioninu a některých vitamínů, její nedostatek však může vést ke snížené asimilaci dusíku, redukci výnosu a kvality produkce. Od roku 1990 dochází ke snižování emisí SO2, atmosférický spad síry se na většině našeho území pohybuje pod 10 kg/ha ročně. V níže prezentovaných pokusech se tedy snažíme síru začlenit do systémů hnojení plodin a obohatit tak klasické postupy výživy, v praxi mnohdy založené jen na dusíkatých hnojivech (ledky, močovina, DAM). Mezi další významné živiny patří bezesporu fosfor a draslík, opomíjet bychom ale neměli ani vápník. V literatuře je popsána potřeba Ca na 1 t hlavního produktu okolo 32 kg u řepky ozimé a necelých 5 kg u pšenice ozimé, což při průměrném výnosu 3 t/ha řepkového semene odpovídá téměř 100 kg Ca, respektive necelých 30 kg při výnosu 6 t/ha zrna pšenice. V půdě je vápník přirozeně se vyskytující živinou, zásoba její přístupné formy dlouhodobě klesá. Příčinou je samotné pěstování rostlin (export Ca výnosem), vyplavování vodou (více v případě závlah), reakce s kyselými hnojivy a exhalace. Vápněním půdy zajistíme náhradu ztracených zásaditých složek půdy (Ca, případně Mg) a upravujeme půdní reakci. Vápník však také půdu dezinfikuje, zlepšuje strukturu půdy (vyvločkování), zlepšuje vstřebávání některých živin rostlinami a zároveň ztěžuje přijímání kadmia a jiných rizikových prvků rostlinami. Pravidelné vápnění půdy v tří – až čtyřletých cyklech však v mnohých případech není dodržováno, což vede jak k okyselování půdy, tak k deficitu vápníku u polních plodin. Vápník má v rostlinném metabolismu významný vliv, ovlivňuje semipermeabilitu buněčných membrán a stěn, a navíc stabilizuje jejich strukturu. V rostlině má také funkci stavební a neutralizační. Vápník patří mezi nejhůře pohyblivé prvky v rostlině, vhodnou formou aplikace spojenou s dodáním Ca rostlinám je tedy listová výživa, přičemž mezi jeho zajímavé zdroje dostupné na trhu patří hnojiva na bázi roztoku ledku vápenatého, konkrétně Lovo CaN a Lovo CaN T.

V letech 2015-2017 byly na Polní pokusné stanici Školního zemědělského podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích a současně na pozemcích Výzkumné pícninářské stanice ve Vatíně založeny maloparcelní polní pokusy s cílem ověřit vliv pozdní aplikace hnojiva Lovo CaN (7 % N, 13 % CaO) na výnos řepky ozimé. U kontrolní varianty činila celková dávka dusíku 168 kg/ha. Dusík byl aplikován během vegetace děleně, při regeneraci porostů hnojivem DASA 26-13, které dodá řepce s výjimkou potřebného dusíku i esenciální síru, v produkčním hnojení ve dvou termínech hnojivem DAM 390. Pokusná varianta byla obohacena o již zmíněnou aplikaci hnojiva Lovo CaN na počátku květu řepky v dávce necelých 20 kg/ha (Tabulka 1).

 

Tabulka 1: Varianty hnojení (Žabčice a Vatín, 2015-2017)

Varianta

Aplikace

Regenerační hn.

I. produkční hn.

II. produkční hn.

Počátek kvetení

DASA + DAM + DAM

DASA 26-13 (300 kg/ha, tj. 78 kg/ha N)

DAM 390 (150 kg/ha, tj. 45 kg/ha N)

DAM 390 (150 kg/ha, tj. 45 kg/ha N)

-

DASA + DAM + DAM + Lovo CaN

DASA 26-13 (300 kg/ha, tj. 78 kg/ha N)

DAM 390 (150 kg/ha, tj. 45 kg/ha N)

DAM 390 (150 kg/ha, tj. 45 kg/ha N)

Lovo CaN (200 l/ha, tj. 20 kg/ha N)

 

Z výsledků prezentovaných v Grafu 1 je patrný nárůst průměrného výnosu zrna řepky vlivem aplikace hnojiva Lovo CaN, a to na obou experimentálních lokalitách. Na pokusné stanici Žabčice se dodatečná aplikace roztoku ledku vápenatého projevila navýšením průměrného výnosu o 0,27 t/ha, což představuje nárůst o 7,8 %. Velmi podobný trend byl sledován také na pokusné lokalitě ve Vatíně, kde byl průměrný tříletý výnos řepkového semene navýšen aplikací hnojiva Lovo CaN o 8,3 %. Z tříletého průměru obou lokalit je možné vyčíst nárůst výnosu semene o 0,23 t/ha, což znamená nárůst o 8,0 %. Na jedné straně je možné toto zajímavé navýšení přisuzovat dodatečné aplikaci dusíku, na druhou stranu ale nesmíme opomíjet rychle přístupný vápník obsažený v hnojivu Lovo CaN. Tento vápník ovlivňuje aktivitu enzymů, zpevňuje buněčnou stěnu, stabilizuje poraněná pletiva, napomáhá jejich obnově a má detoxikační účinek.

graf 1

Graf 1: Průměrný výnos zrna (Žabčice a Vatín, 2015-2017)

Podobný maloparcelní přesný pokus byl v letech 2016-2018 založen také na Výzkumné stanici Červený Újezd České zemědělské univerzity v Praze, opět s cílem ověřit kontrolní technologii hnojení řepky doplněnou o aplikaci hnojiva Lovo CaN, navíc ještě ve srovnání s jeho vylepšenou variantou Lovo CaN T (13 % N, 13 % CaO). Celková dávka dusíku u kontrolní varianty byla 171 kg/ha. I v tomto případě se jednalo o dělenou aplikaci N. Díky použitému hnojivu obsahujícímu N a S v kombinaci s inhibitorem nitrifikace (DASA 26-13 + IN) bylo I. a II. produkční hnojení sloučeno. Této aplikaci předcházelo regenerační hnojení klasickým hnojivem LAD. Pokusné varianty byly opět obohaceny zmíněnými hnojivy Lovo CaN a Lovo CaN T aplikovanými v dávce 40 kg/ha N, jak popisuje Tabulka 2.

Tabulka 2: Varianty hnojení (Červený Újezd, 2016-2018)

Varianta

Aplikace

Regenerační hn.

I. produkční hn.

Počátek kvetení

LAD + ENSIN

LAD (200 kg/ha, tj. 54 kg/ha N)

ENSIN (450 kg/ha, tj. 117 kg/ha N)

-

LAD + ENSIN + Lovo CaN

LAD (200 kg/ha, tj. 54 kg/ha N)

ENSIN (450 kg/ha, tj. 117 kg/ha N)

Lovo CaN (400 l/ha, tj. 40 kg/ha N)

LAD + ENSIN + Lovo CaN T

LAD (200 kg/ha, tj. 54 kg/ha N)

ENSIN (450 kg/ha, tj. 117 kg/ha N)

Lovo CaN T (200 l/ha, tj. 40 kg/ha N)

 

Průměrné tříleté výnosy řepkového semene prezentuje Graf 2. Oproti kontrolní variantě se aplikace hnojiva Lovo CaN v době květu řepky promítla zvýšením výnosu semen o 0,19 t/ha, což představuje nárůst o 3,8 %. Také aplikace hnojiva Lovo CaN T s vyšším obsahem dusíku (nižší dávka hnojiva) navýšila výnos semene, a to o 5,4 %. Nižší nárůst ve výnosu při srovnání s pokusem prováděným v Žabčicích a ve Vatíně (průměrné navýšení o 8,0 %) byl pravděpodobně způsoben odlišnou kontrolní technologií, a také celkovou dávkou dusíku ve srovnávaných pokusech. Zatímco v případě pokusů založených na lokalitách Žabčice a Vatín byla použita hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, v případě experimentu v Červeném Újezdu byla řepka produkčně hnojena inhibovaným hnojivem ENSIN, což v případě druhém mohlo mít vliv na větší zásobu dusíku v pozdějších fázích vegetace. Dalším důvodem, který zároveň vysvětluje podstatně vyšší průměrný výnos řepky z Červeného Újezdu (v průměru 5,16 t/ha) ve srovnání s pokusnou stanicí Žabčice (3,60 t/ha) a Vatín (2,39 t/ha), je celková intenzita realizované doplňkové výživy řepky. Všechny zkoumané varianty byly na lokalitě Červený Újezd totiž navíc shodně doplněny podzimní aplikací hnojiva Borosan Forte ve fázi 4-6 pravých listů (3 l/ha), listová aplikace bóru hnojivem Borosan Humine (3 l/ha) byla provedena také na jaře ve fázi dlouživého růstu. Na začátku butonizace řepky bylo dále provedeno přihnojení hnojivy FERTIGREEN Kombi NPK (7 % N, 7 % P2O5, 5 % K, + mikroelementy) a FERTIMAG (8 % N, 8 % MgO + mikroelementy). Získané výsledky tak potvrzují důležitost harmonické výživy během celé vegetace řepky ozimé.

 

graf 2

Graf 2: Průměrný výnos zrna (Červený Újezd, 2016-2018)

Zajímavě se jeví také aplikace hnojiva Lovo CaN T do porostu pšenice, i přes její nižší potřebu vápníku. Klasická kontrolní technologie postavená na celkové dávce dusíku 159 kg/ha rozdělených do třech termínů při použití hnojiv LAD a DAM 390 byla srovnávána s jednorázovou aplikací hnojiva ALZON NeoN (močovina s IN + IU) ve směsi s hnojivem Lovogran B (síran amonný s bórem), a to v poměru 1:1 a identickou variantou v nižší dávce N (120 kg/ha) doplněnou o zkoumaný Lovo Can T aplikovaný při kvalitativním hnojení v dávce 40 kg/ha (Tabulka 3). Maloparcelní polní pokusy byly založeny na experimentálních plochách v Žabčicích a ve Vatíně.

Tabulka 3: Varianty hnojení (Žabčice a Vatín, 2019-2021)

Varianta

Aplikace

Regenerační hn.

Produkční hn.

Kvalitativní hn.

LAD + LAD + DAM

LAD (54 kg/ha N)

LAD (65 kg/ha N)

DAM 390 (45 kg/ha N)

ALZON + Lovogran B 1:1

ALZON + Lovogran B 1:1 (159 kg/ha N)

-

-

ALZON + Lovogran B 1:1 + Lovo CaN T

ALZON + Lovogran B 1:1 (120 kg/ha N)

-

Lovo CaN T (40 kg/ha N)

 

Na pokusné lokalitě Žabčice nebyl mezi zkoumanými variantami zaznamenán rozdíl, avšak z tříletých výsledků (2019-2021) je patrný relativní nárůst výnosu zrna pšenice ve Vatíně na deficitnějších lehčích půdách, a to 0,60 t/ha v případě plné dávky inhibované močoviny (ALZON NeoN) ve směsi s hnojivem Lovogran B. V případě snížené dávky této aplikované směsi, která byla doplněna aplikací hnojiva Lovo CaN T na počátku metání, představoval nárůst oproti kontrole 0,37 t/ha, tedy 6,6 %. Výhodou obou variant je snížený počet aplikací oproti klasické dusíkaté kontrole, čímž je možné při srovnatelném či vyšším výnosu zrna ušetřit náklady za pohonné hmoty, čas a v neposlední řadě snížit utužení půdy. V případě aplikace hnojiva Lovo CaN T se sice jedná o vynechání pouze jednoho aplikačního přejezdu, na druhou stranu je díky tomu možné aplikovat regeneračně nižší dávku dusíku, což by zde představovalo možné snížení nákladů (nižší dávka hnojiva s IN a IU ve směsi druhým hnojivem)[JA1] . Sloučení aplikací se navíc negativně neprojevilo ani na kvalitě zrna.  Průměrný obsah dusíkatých látek v zrnu pšenice se u všech zkoumaných variant pohyboval v rozmezí 13,9 – 14,1 % a obsah lepku v rozmezí 31,8 – 32,3 %.

graf 3

Graf 3: Průměrný výnos zrna (Žabčice a Vatín, 2019-2021)