Kukuřice: Živiny v pravý čas a na správném místě

Pondělí • 13. 4. 2026

Kukuřice setá patří mezi nejvýznamnější zemědělské plodiny, své klíčové postavení má nejen v České republice, ale i v celém světě. Je pěstována ve všech klimaticky vhodných oblastech, a to z důvodu jejího širokého spektra využití od produkce zrna pro potravinářské a krmné účely po výrobu kukuřičné siláže pro skot nebo energetické účely. Svým vysokým výnosovým potenciálem a dobrou reakcí na intenzivní pěstitelské zásahy ji řadíme mezi plodiny s vysokými nároky na agrotechniku a výživu rostlin. Při tvorbě vysoké produkce biomasy i zrna přijímá značné množství makro i mikroprvků. Správně zvolená strategie hnojení proto významně ovlivňuje jak výnos, tak efektivitu využití živin a ekonomiku pěstování. Z pohledu pěstování kukuřice jsou důležitá také organická hnojiva, ať už čistě statková (hnůj, kejda) či digestát z bioplynových stanic. Jejich použitím dodáváme jednak pozvolně přijatelné živiny, jednak organickou hmotu ke zlepšení půdní struktury a zvýšení biologické aktivity půdy, což má pozitivní vliv na dostupnost živin pro rostliny. Především minerální hnojiva však musí zajistit okamžitou dostupnost prvků v zóně aktivního kořenového systému.

Dusík je základním prvkem ovlivňujícím růst kukuřice, tvorbu listové plochy i intenzitu fotosyntézy. Jeho dostatek v raných fázích růstu podporuje tvorbu vegetativní hmoty a následně i výnos zrna. Kukuřice při produkci jedné tuny zrna včetně odpovídajícího množství posklizňových zbytků odebere z půdy přibližně 20–25 kg dusíku. Při výnosech kolem 10 t/ha tak celkový odběr dusíku často přesahuje 200 kg/ha N.

Současné poznatky ukazují, že kromě optimálně nastavené výše dávky dusíku je velmi důležité také její načasování. V mnoha podmínkách se osvědčuje dělená aplikace, kdy je část dávky aplikována před setím nebo při setí a zbytek během vegetace, obvykle ve fázi 4.–8. listů, kdy je možné také vycházet z rozborů ARR. Takový postup může zvýšit efektivitu využití dusíku a snížit riziko jeho ztrát vyplavováním nebo denitrifikací. Alternativou na trhu jsou ale hnojiva s inhibitory dusíku, které díky svému mechanismu působení umožňují aplikovat dusík jednorázově před setím za současného snížení rizika ztrát a zároveň optimálního využití N. Výsledky dvouletého pokusu provedeného v polních podmínkách ukazují (graf 1, dávka N 140 kg/ha před setím) navýšení výnosu při použití hnojiv s inhibitory až o 0,4 t/ha v případě aplikace hnojiva Ensin (DASA + IN). Podobné výsledky popisuje ve stejném grafu také tříletý pokus zaměřený na moderní inhibitory dusíku, avšak s rozdílnou technologií. U kontrolní varianty LAD a hnojiva SA byla dávka rozdělaná do dvou aplikací, a to před setím (120 kg/ha N LAD/SA) a ve fázi 3.-4. listu (40 kg/ha N LAD/SA), varianta SA opatřená inhibitorem nitrifikace byla aplikována jednorázově před setím (160 kg/ha). Kromě efektu pozvolna přijatelného dusíku se tak ukazuje také pozitivní vliv síry ve srovnání čistě s dusíkatým hnojením.

Graf 1: Vliv aplikace hnojiv s inhibitory na výnos zrna kukuřice (t/ha) ve dvou separátních pokusech. * Dnes již na trhu alternativa Alzon Neo-N, tedy močovina + IU+IN

Vedle dusíku hraje důležitou roli také fosfor, který podporuje především počáteční růst rostlin a vývoj kořenového systému. Obzvláště v raném období je kukuřice citlivá na nedostatek živin, zejména P. Na jednu tunu zrna kukuřice připadá přibližný odběr 8–12 kg P₂O₅, tedy okolo 4-5 kg čistého fosforu. Dostatečná zásoba fosforu v půdě je proto klíčová zejména v chladnějších jarních podmínkách, kdy je jeho příjem omezen. Draslík se podílí na regulaci vodního režimu rostlin, transportu asimilátů a zvyšuje odolnost vůči suchu i dalším stresovým faktorům. Odběr draslíku kukuřicí je poměrně vysoký a na tunu zrna činí přibližně 20–30 kg K₂O, tedy okolo 20 kg K, přičemž velká část tohoto prvku zůstává v rostlinných zbytcích. Z mikroprvků je pro kukuřici významný zejména zinek, který se podílí na syntéze růstových látek a metabolismu dusíku. Jeho nedostatek se může projevit zpomalením růstu, typickým světlejším zbarvením mladých listů a celkovým oslabením porostu.

Vedle samotné dávky živin je důležitý i způsob jejich aplikace. Tradičním postupem je předseťová aplikace hnojiv zapravovaných do půdy při základním zpracování. V posledních letech se však stále více prosazují technologie cílené aplikace živin do blízkosti budoucího kořenového systému. Jednou z nich je aplikace hnojiv pod patu, tedy umístění menší dávky hnojiva v blízkosti osiva při setí. Takzvané starterové hnojení zajišťuje mladým rostlinám snadno dostupný zdroj živin v raných fázích růstu a může zlepšit vzcházení i počáteční vývoj porostu. Nejčastěji se využívají hnojiva obsahující dusík a fosfor, což umožňuje využít jejich synergický efekt. Amonná forma dusíku v blízkosti vyvíjejícího se kořene lokálně snižuje pH v rhizosféře, čímž výrazně zvyšuje mobilitu a následný příjem fosforu i mikroelementů (Zn, Mn, Fe). Tato metoda je efektivní zejména u fosforu, který je v půdě velmi málo mobilní a jehož difuze k povrchu kořene je v suchých či chudých půdách limitována. Efekt čistě podpatové aplikace (bez hnojení během vegetace) za použití vybraných moderních hnojiv ve srovnání s klasickým hnojivem Amofos popisuje tabulka 1. Aplikace pod patu zvýšila výnos ve všech případech, zejména při použití vícesložkových hnojiv obsahujících navíc nejen síru, ale také například draslík, vápník či mikroelementy, je vidět nárůst výnosu zrna, a to až o 6,1-8,6 %. Čtyřleté výsledky polních pokusů tedy kromě vhodnosti podpatové aplikace deklarují význam harmonické výživy. Podobné výsledky byly dosaženy také při testování NS hnojiv pod patu, jak ukazuje tabulka 2.

Tabulka 1 Vliv podpatové aplikace především NP hnojiv na výnos zrna kukuřice (t/ha) 

Varianta	Dávka hnojiva pod patu (kg/ha)	Dávka P2O5 (kg/ha)	Průměrný výnos (t/ha)	Rel. %
Nehnojeno	-	-	9,2	100,0
Amofos	60	31	9,3	101,2
Fosmag MK	125	31	9,3	101,8
Lovostart NP 6-28 + 7S	111	31	10,0	108,6
Corn Starter NPK 15-20-9+7S+Zn	156	31	9,7	106,1

 

Tabulka 2 Vliv podpatové aplikace NS hnojiv na výnos zrna kukuřice (t/ha)

Varianta	Podpatová aplikace (kg/ha N)	Po setí (kg/ha)	4. list	Průměrný výnos (t/ha)
Kontrola	-	300 kg/ha LOVOFERT LAD 27	200 kg/ha LOVOFERT LAD 27	12,0
DASA 26-13	26	300 kg/ha LOVOFERT LAD 27	200 kg/ha LOVOFERT LAD 27	13,1
DASAMAG	24	300 kg/ha LOVOFERT LAD 27	200 kg/ha LOVOFERT LAD 27	12,6

 

Další možnost aplikace hnojiv představuje pásové hnojení, kdy jsou živiny ukládány do pásů v nastavitelné vzdálenosti od osiva. Tento způsob omezuje plošnou aplikaci hnojiva a směřuje jej do zpracovaného pásu, což zlepšuje jeho využití rostlinami. Cílené uložení hnojiv do depa (v hloubce 15–20 cm) pod seťovým lůžkem také vytváří optimální podmínky pro vertikální prokořenění. V technologii strip-till je navíc pásové hnojení spojeno se zpracováním půdy pouze v úzkém pásu (což je vhodné z pohledu erozně ohrožených půd), do kterého je následně seto. Tento systém kromě efektivního umístění hnojiv do zóny budoucího kořenového systému zároveň omezuje narušení půdní struktury, což představuje evoluci v hospodaření s vláhou a živinami. Dvouleté výsledky pokusu zaměřeného na aplikaci hnojiv do depa ve výživě kukuřice uvádí tabulka 3.  Na rozdíl od klasicky aplikované močoviny před setím se použití téhož hnojiva s oběma inhibitory (IU+IN) v kombinaci s technologií strip-till projevilo zvýšením výnosu téměř o 5 %. Intenzifikace výživy s využitím moderních hnojiv aplikovaných do depa ještě na podzim přineslo zejména u kombinace Corn Starter + Alzon Neo-N zvýšení výnosu o zrna o 1,3 t/ha (při jarní aplikaci na široko) a o 1,8 t/ha (při aplikaci do depa i na jaře). 

Tabulka 3 Vliv rozdílných způsobů a termínů aplikace vybraných hnojiv na výnos kukuřice (t/ha)

Strip-till podzim	Strip-till jaro	Na široko  jaro	Průměrný výnos (t/ha)	Rel. %	Strip-till podzim
		Močovina (300 kg/ha)	9,8	100,0
	Alzon neo-N (300 kg/ha)		10,2	104,7
Corn Starter (200 kg/ha)		Alzon neo-N (300 kg/ha)	11,1	113,6	Corn Starter (200 kg/ha)
Lovostart (200 kg/ha)		Alzon neo-N (300 kg/ha)	10,8	111,0	Lovostart (200 kg/ha)
Corn Starter (200 kg/ha)	Alzon neo-N (300 kg/ha)		11,6	118,7	Corn Starter (200 kg/ha)
Lovostart (200 kg/ha)	Alzon neo-N (300 kg/ha)		10,1	103,0	Lovostart (200 kg/ha)

Závěr

Výživa kukuřice by měla vycházet z vyváženého zásobení půdy živinami, správné dávky dusíku a vhodně zvolené technologie aplikace hnojiv. Kombinace starterové aplikace pod patu, předseťového hnojení či případně aplikace hnojiv do depa může významně přispět k lepšímu využití živin a stabilní produkci porostu.

 

Jiří Antošovský, Petr Škarpa, Pavel Ryant, MENDELU