Hnojiv pro výrobu potravin v ČR máme dostatek

Pátek • 28. 4. 2023

Současná rostlinná výroba se neobejde bez minerálních hnojiv. Odhaduje se, že minerální hnojiva přispívají více než z poloviny ke světové produkci potravin. Dusíkatá hnojiva s rychle přístupným dusíkem nabízí zemědělcům zodpovědné postupy vedoucí ke zvyšování produkce potravin, a to způsobem, který je ekologicky přijatelný. Světová populace se rozrůstá a do roku 2050 by měla dle odhadů OSN překročit hranici 9,8 miliard. Rozloha zemědělské půdy pro pěstování potravin se ale neustále zmenšuje! 

Dusík je považován za motor růstu pro rostliny a má přímý vliv na výnosové parametry rostlin. Z uvedeného důvodu dominují ve spotřebě dusíkatá hnojiva nad ostatními typy hnojiv, a to nejen v ČR, ale i  jinde v Evropě. Spotřeba dusíkatých hnojiv v rámci EU27 se dlouhodobě pohybovala nad úrovní 10 milionů tun dusíku. „V roce 2022 jsme byli svědky poklesu spotřeby dusíkatých hnojiv z 11,1 milionů tun N v roce 2021 na 9,8 milionů tun N. Pokles spotřeby dusíkatých hnojiv je ovlivňován legislativou EU, tj. Green deal snížením výměry zemědělské půdy a vynucenými úsporami ve všech oblastech zemědělství jako reakce na bezprecedentní růst cen energií,“ říká Ing. Petr Cingr, místopředseda představenstva AGROFERT a.s., A jak i dodává, v důsledku růstu  nákladů na výrobu rostly i ceny hnojiv.

Zemní plyn jako surovina pro výrobu dusíkatých hnojiv

Nárůstu cen dusíkatých hnojiv  v Evropském prostoru v průběhu loňského roku využili výrobci hnojiv mimo EU, jejichž výrobní náklady jsou s náklady evropských výrobců nesrovnatelné. Dusíkatá hnojiva jsou vyráběna převážně ze čpavku, který se vyrábí ze zemního plynu. Cena zemního plynu se v posledních letech pohybovala v Evropě na úrovni 20 EUR/ MWh. V loňském roce však překročila hranici 300 EUR/ MWh. Výrobci hnojiv mimo EU mají i nadále ceny v rozmezí 1 EUR/MWh (Irán) až 7 EUR/MWh (Ruská federace, Afrika, USA…). “ Pokud srovnáme dovoz dusíkatých hnojiv do EU27 mezi lety 2012 a 2022 tak dojdeme k závěru,  že se dovoz více než zdvojnásobil, a to z 2,4 milionů tun N na současných 5,1 milionů tun N dodává Petr Cingr. Od loňského roku do současnosti jsme svědky odstávek  chemických závodů v Evropě. Mezi ně patří i výrobci hnojiv. Zachování výroby hnojiv v EU je důležité pro soběstačnost celého zemědělského sektoru Evropské unie i pro zajištění potravinové soběstačnosti. „Zároveň je třeba poukázat na skutečnost, že evropští výrobci plní nejpřísnější ekologické standardy a mají nejnižší uhlíkovou stopu. Spotřeba dusíkatých hnojiv v České republice se pohybuje okolo hranice 300 tisíc tun N/rok. Bohužel v jarní sezoně 2023 jsme svědky poklesu poptávky po hnojivech vyráběných v evropském prostoru a to zejména z důvodu předzásobení ze zemí mimo EU,“ dodal k faktům produkce dusíkatých hnojiv Petr Cingr.

Dvojí metr i u cenotvorby

Výrobci mimo EU nemusí plnit přísné normy jako výrobci v EU, mají přístup k nízkým cenám surovin a nehradí emisní povolenky jako výrobci v EU. Nepochopitelné je, že dokážeme v EU rychle zakázat dovoz obilovin z Ukrajiny, protože začíná jejich dovoz likvidovat evropské zemědělce a zároveň přehlížíme a tolerujeme  dovoz hnojiv z Ruska. Přitom dovoz ruských hnojiv je jen náhražkou dovozu zemního plynu. K čemu využívá Ruská federace získané finanční prostředky z prodeje hnojiv nemusíme ani spekulovat, odpověď známe. Producenti potravin v ČR apelují na spotřebitele, aby konzumovali národní, lokální potraviny. „Stejně tak my apelujeme na zemědělce, aby k produkci českých potravin používali i naše česká hnojiva. Lovochemie je největší tuzemský výrobce dusíkatých hnojiv, který zaměstnává více jak 650 zaměstnanců a příští rok oslaví 120 let od založení tradice výroby hnojiv. V neposlední řadě Lovochemie  odvádí daně do Českého státního rozpočtu a investovala prostředky v řádu miliard korun do zlepšení životního prostředí, bezpečnosti, nových výroben i nových, udržitelných výrobků,“ konstatuje na závěr Cingr. Lovochemie je svými kapacitami připravena uspokojit potřeby českých zemědělců v objemu, čase a kvalitě. 

Zlepšení půdní struktury je další z benefitů zeolitů přidávaných do hnojiv

Jedním z důkazů je uvedení na trh hnojiv se zeolity jako reakce na periody přísušků v poslední dekádě. Hnojiva se zeolity mají celou řadu benefitů, jako je zlepšený management zadržování vody v půdním profilu, zpomalují proces nitrifikace, zlepšují půdní strukturu a půda se jejich použitím neokyseluje. A co je víc než důležité, hnojivo s názvem ZENFERT 24 N má zároveň o více než 10 % nižší uhlíkovou stopu ve srovnání s klasickým ledkem jako je LOVOFERT LAV 27. 

 

Převzato s dovolením autora z Agrárního obzoru

autor: Eugenie Línková