Drahý plyn i nedostatek chemie narušil trh s hnojivy. Agrofert: Situace se stává kritickou
Pátek • 27. 1. 2023
S nevěřícným pohledem poslední rok sledovali zemědělci, jak stoupá cena umělých hnojiv. Ta se do Evropy dovážela zejména z Ruska, Ukrajiny a Běloruska, což po vypuknutí válečného konfliktu není v takové míře možné. Navíc k výrobě je třeba velké množství zemního plynu, který také dramaticky zdražil. Hnojiva tak v jeden moment stála i o 230 procent více než před válkou. Ne všichni to dokázali zaplatit, jiní se zas předzásobili z obav, že ceny půjdou ještě výš. „V tuto chvíli se situace stává kritickou,“ říká pro Blesk Zprávy Pavel Heřmanský, mluvčí koncernu Agrofert, který hnojiva vyrábí.
Podle organizace Fertilizers Europe, jež sdružuje evropské výrobce umělých hnojiv, se trojice východních zemí – Ukrajina, Rusko a Bělorusko – do loňského roku starala o 60 procent dodávek umělých hnojiv do Evropy.
Válka ale tomu zasadila tvrdou ránu. Obchodní kanály s těmito zeměmi byly skoro ze dne na den narušeny, navíc Evropská unie v březnu uvalila sankce na dovoz potaše z Běloruska, který patří mezi hlavní výrobní ingredience. Vše pak ještě zkomplikoval růst cen energií – výroba hnojiv patří mezi jedny z nejvíce energeticky náročných průmyslů.
„Hlavní příčinou drahých umělých hnojiv byly v loňském roce vysoké ceny ropy a zemního plynu, z nichž se vyrábějí. Válka na Ukrajině proto ještě urychlila zdražování průmyslových hnojiv, bez kterých si lze produkční zemědělství zajišťující potraviny pro obyvatele za dostupné ceny jen těžko představit,“ potvrzuje pro Blesk Zprávy prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Kromě potaše podle něj k výrobě scházel i čpavek nebo močovina. Evropa se sice v posledních letech snaží obracet směrem i k jiným zemím, například Maroko už zajišťuje 40 procent dovozu fosfátu, ale je to běh spíše na dlouhou trať.
„Alternativních zdrojů se na evropském trhu nachází velmi omezené množství, což loni přispívalo ke šroubování cen umělých hnojiv až o stovky procent v meziročním srovnání. Dovoz ze třetích zemí byl možný, ale nedostatek průmyslových hnojiv a jejich vysoké ceny jsou celosvětovým problémem,“ konstatuje Doležal.
Znepokojen je i koncern Agrofert ze svěřenského fondu prezidentského kandidáta Andreje Babiše, který patří mezi největší evropské výrobce hnojiv. Podle Heřmanského tato výroba probíhá ve třech továrnách. „V české Lovochemii je základní vstupní surovinou čpavek, který nakupujeme od několika dodavatelů. V našich zahraničních závodech v Německu a na Slovensku vyrábíme hnojiva ze zemního plynu,“ popsal mluvčí.
Právě drahý plyn dělá Agrofertu největší starosti. „Jeho cena se za poslední rok více než zdvojnásobila. V současné době je na trhu dostatek plynu, ale problém je jeho cena. Tvoří totiž více než 80 % variabilních nákladů na výrobu. Vysoké ceny plynu se tak promítají do cen hnojiv a ostatních výrobků,“ vysvětluje Heřmanský.